Drahý plyn vrací do hry uhlí. Jeho světová spotřeba má letos dosáhnout rekordu

Uhlí mělo v letošním roce začít ze světové energetiky pomalu ustupovat. Vývoj na trzích ale tento předpoklad obrátil. Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) z 10. září má globální spotřeba uhlí v roce 2026 vzrůst o 1,2 procenta a dosáhnout rekordních 8,94 miliardy tun. Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké ceny zemního plynu, kvůli kterým některé země znovu více využívají uhelné elektrárny.

Ještě na konci minulého roku Mezinárodní energetická agentura očekávala, že globální poptávka po uhlí začne v roce 2026 mírně klesat. V zářijové zprávě Coal Mid-Year Update 2026 však svůj výhled změnila. Místo poklesu nyní předpokládá další růst světové spotřeby a nový historický rekord.

„Změna prognózy přichází přesto, že obnovitelné zdroje rychle přibývají a řada států se snaží výrobu elektřiny z uhlí omezovat. Ukazuje se však, že při napětí na energetických trzích zůstávají uhelné elektrárny pro některé země dostupnou rezervou. Pokud plyn výrazně zdraží nebo jej není dostatek, výrobci elektřiny se vracejí ke zdroji, který lze v dané chvíli rychleji použít,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.

Omezení dodávek LNG zdražilo plyn

Současný obrat souvisí především s konflikty na Blízkém východě a omezením přepravy zkapalněného zemního plynu přes Hormuzský průliv. Přestože tudy téměř žádné uhlí neprochází, problémy v této oblasti nepřímo zasáhly také uhelný trh. Výpadek části dodávek LNG zvýšil ceny plynu a povzbudil výrobu elektřiny z uhlí v zemích, které mají oba typy elektráren. Podle IEA se tento posun projevil v Číně, Japonsku, Jižní Koreji, ale i v Evropě. Uhlí se tak dočasně stává alternativou k plynu, ačkoli z dlouhodobého hlediska jeho podíl v evropské energetice klesá a právě plyn měl uhlí nahrazovat. Globální spotřeba má letos vzrůst z loňských 8,84 na 8,94 miliardy tun.

„Vývoj ukazuje, jak rychle se může změnit pořadí zdrojů, pokud některé palivo prudce zdraží. Uhlí není levné ani bezproblémové, ale řada zemí má stále k dispozici elektrárny, sklady i dodavatelské vztahy. V krizové situaci proto mohou dát přednost krátkodobé jistotě výroby před původními plány na rychlejší útlum a ekologii,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.

Spotřebu zvyšuje také počasí

Druhým významným faktorem je počasí. Silný jev El Niño může v části Asie přinášet vyšší teploty a zvyšovat spotřebu elektřiny potřebnou pro chlazení budov. Současně hrozí slabší výroba vodních elektráren. A dokonce i jaderných, které pro své chlazení potřebují nejen dostatek vody, ale i určitou maximální teplotu vody. Pokud rostoucí poptávku nedokážou pokrýt obnovitelné, vodní nebo jaderné zdroje, chybějící výkon mohou opět dodat právě uhelné elektrárny.

V Indii očekává IEA zvýšení poptávky po uhlí o 4,2 procenta na 1,35 miliardy tun. Spotřeba má růst také v jihovýchodní Asii, kde uhlí nadále zůstává důležitým zdrojem pro elektrárny i energeticky náročný průmysl. V Jižní Koreji agentura předpokládá šestiprocentní růst, mimo jiné kvůli dražšímu plynu a nižší dostupnosti jaderných zdrojů. Specifická je situace v Číně. Země rychle rozšiřuje solární a větrnou energetiku, současně však spotřebovává více než polovinu veškerého uhlí na světě. I poměrně malá změna čínské výroby elektřiny, průmyslové aktivity nebo dostupnosti vodních zdrojů proto ovlivňuje celosvětová čísla.

Evropský útlum pokračuje, uhlí ale zůstává pojistkou

V Evropské unii spotřeba uhlí v roce 2025 klesla o šest procent a dlouhodobý trend zůstává sestupný. Ani Evropa však není před krátkodobým návratem uhlí zcela chráněna. Při vysokých cenách plynu, slabší výrobě vodních a větrných elektráren nebo výpadcích jiných zdrojů může provoz uhelných bloků dočasně narůst.

Rekordní světová spotřeba tak neznamená, že se energetická transformace zastavila. Ukazuje ale, že rychlost ústupu uhlí nezávisí pouze na instalovaném výkonu obnovitelných zdrojů. Rozhoduje také dostupnost sítí, akumulace, provoz jaderných a vodních elektráren, objemy paliv i schopnost jednotlivých zemí zvládat výkyvy spotřeby. Další vývoj bude záviset především na situaci na Blízkém východě, obnovení dodávek LNG a počasí. Pokud se napětí zmírní a ceny plynu klesnou, IEA očekává v roce 2027 snížení světové spotřeby uhlí o 0,4 procenta. I v takovém případě by však zůstala nad úrovní roku 2025.“

„Pro české zákazníky není nejdůležitější samotný návrat uhlí, ale důvod, který za ním stojí. Omezené dodávky LNG a napětí na světových trzích zvyšují riziko dalšího zdražování plynu. Domácnosti by si proto měly porovnat aktuální nabídky dodavatelů a propočítat, zda se jim nevyplatí přejít k výhodnější smlouvě s fixovanou cenou,“ dodává Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.