Proč se někdy dobře nevyspíte? Některé důvody možná víte, ale některé třeba vůbec netušíte

Kvalita spánku dnes patří mezi nejčastěji řešená zdravotní témata. Většina lidí už ví, že spánek zhoršuje stres, alkohol nebo dlouhé večerní sledování mobilu. Do hry vstupuje mnohem více faktorů a některé z nich přitom mnoho lidí vůbec neřeší.

Večer mobil, ráno únava. To už většina lidí zná

„Mezi nejčastější příčiny zhoršeného spánku dnes odborníci řadí stres, nepravidelný režim, nedostatek pohybu nebo nadměrné používání elektroniky večer. Právě modré světlo z displejů totiž narušuje tvorbu melatoninu, hormonu důležitého pro usínání. Velký vliv má i psychická zátěž. Studie Masarykovy univerzity například popsala, že během stresových období lidé usínají pomaleji, častěji se budí a spánek hodnotí jako výrazně méně kvalitní,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro. 

Mozek bez pauzy. Proč může vadit i neustálá stimulace během dne

Moderní člověk dnes během dne prakticky neustále přijímá nové podněty. Notifikace, videa, zprávy, hudbu nebo sociální sítě. Mozek tak funguje ve stavu permanentní stimulace a večer může mít problém přepnout do klidového režimu. Odborníci upozorňují, že lidé dnes téměř nezažívají obyčejnou nudu nebo monotónní činnosti, které přitom nervovému systému pomáhají zpomalit. Výsledkem pak může být pocit, kdy je člověk fyzicky unavený, ale hlava stále „jede naplno“. Právě proto někteří specialisté doporučují během dne vědomě zařazovat i chvíle bez mobilu a neustálých podnětů.

Paradox ticha. Někomu může absolutní klid spánek zhoršovat

Přestože většina lidí považuje ticho za ideální podmínku pro spánek, některým může absolutně tichá místnost paradoxně vadit. Mozek totiž i během spánku reaguje na okolní prostředí a náhlé zvuky pak mohou působit rušivěji než v prostředí s jemným stabilním šumem. I proto části lidí pomáhá ventilátor, čistička vzduchu nebo takzvaný white noise, který drobné ruchy z okolí částečně překryje. Stabilní monotónní zvuk může omezit mikroprobuzení, která si člověk ráno často ani neuvědomuje. Citlivost na zvuky je ale velmi individuální a neexistuje jedno univerzální řešení pro všechny.

Nedostatek denního světla nebo naopak příliš světla v noci

Lidé, kteří tráví většinu dne pod umělým osvětlením, mívají podle studií častěji posunutý biologický rytmus, horší usínání nebo nižší kvalitu hlubokého spánku. Problémem ale může být i opačný extrém, příliš světla v ložnici během noci, například z pouličního osvětlení, reklam, elektroniky nebo nedostatečně zastíněných oken. Výzkumy ukazují, že i slabé světelné podněty mohou během spánku ovlivňovat tvorbu melatoninu a narušovat hluboké fáze regenerace. 

„Lidé často řeší matraci nebo teplotu v místnosti, ale množství světla během dne i v noci bývá velmi podceňované. Přitom právě kvalitní stínění a možnost cíleně regulovat světlo v interiéru mohou výrazně pomoci nejen s usínáním, ale i s celkovou kvalitou spánku. Organismus totiž potřebuje přes den dostatek přirozeného světla a večer naopak co největší tmu,“ popisuje Terezie Gálová ze Žaluzieee a dodává: „Vhodným řešením mohou být blackout rolety. V ložnici, stejně jako v obýváku, se občas stane, že se nám nechce zvedat z postele nebo gauče. To u stínění není problém, jelikož existují i rolety s dálkovým ovládáním. Úroveň pohody a lenosti tak ve vaší ložnici bude hned o něco vyšší.“

Pozdní cvičení

Sport obecně spánku pomáhá, ale velmi intenzivní trénink krátce před spaním může mít opačný efekt. Organismus zůstává po náročném cvičení delší dobu ve zvýšené aktivitě, stoupá tepová frekvence i hladina stresových hormonů a tělo se hůře uklidňuje. Výsledkem může být delší usínání nebo častější buzení během noci. Odborníci proto doporučují nechat mezi intenzivním tréninkem a spánkem alespoň jednu až dvě hodiny. 

Vliv může mít i kvalita ovzduší v místnosti

Podceňovaným faktorem je kvalita vzduchu v ložnici. Studie ukazují, že vyšší koncentrace prachu, oxidu uhličitého nebo nedostatečné větrání mohou souviset s horší kvalitou spánku a častější ranní únavou. V nevětraných místnostech lidé častěji zažívají mikroprobuzení, aniž by si je ráno uvědomovali. 

„Lidé si často neuvědomují, že během noci tráví v ložnici šest až osm hodin, a kvalita vzduchu tak může mít na regeneraci organismu výrazný vliv. Vyšší množství prachu, pylů nebo dalších částic může zhoršovat dýchání i celkový komfort během spánku. Pomoci proto může pravidelné větrání, ale také čistička vzduchu, která dokáže množství nečistot ve vzduchu výrazně snížit,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Pomoci mohou paradoxně i teplé ponožky

Překvapivě důležitou roli při usínání může hrát také teplota chodidel a rukou. Studie ukazují, že mírné zahřátí končetin pomáhá organismu odvádět teplo z jádra těla, což podporuje přirozený proces usínání. I proto některým lidem pomáhají například ponožky na spaní nebo teplejší nohy před ulehnutím.

Rada na závěr. Posedlost dokonalým spánkem může paradoxně škodit

Stále více lidí dnes sleduje kvalitu spánku pomocí chytrých hodinek, aplikací nebo různých biohacking metod. Odborníci ale upozorňují i na opačný extrém. V odborné literatuře se objevuje pojem orthosomnia, tedy situace, kdy se člověk začne až příliš soustředit na „perfektní“ spánek a neustálé vyhodnocování dat mu nakonec způsobuje další stres. Někteří lidé pak podle expertů začnou být nervózní pokaždé, když aplikace ukáže horší skóre spánku, což může vést k větší úzkosti před usnutím i horší regeneraci.

TI_Kvalita_spanku_26_5_2026.docx (0,02 MB)