Jednorázové plastové obaly či hygienické potřeby představují významný zdroj plýtvání. Čím zatěžujeme planetu nejčastěji?

Přestože často slyšíme, jak se lidé snaží žít udržitelněji a ekologičtěji, spotřební chování často ukazuje opak. Velkým ekologickým problémem ve světě, ale i České republice, jsou plasty a výrobky je obsahující. A to hlavně ty jednorázové. Čím nejvíce zatěžujeme životní prostředí a ohrožujeme budoucnost naší planety?

Food delivery

Mnozí lidé prohlašují, jak žijí udržitelně a šetří přírodu. Ale pravděpodobně by se hodně divili, kdyby na jedné hromadě viděli všechny krabičky od jídel z restaurací, které si za poslední rok objednali či nechali dovézt domů.  Podle některých zdrojů se v Evropské unii spotřebuje ročně jenom pro služby food-delivery 1,5 – 2 miliony tun plastových obalů.

Ženská hygiena 

Žena za rok v průměru spotřebuje okolo 260 – 325 ks jednorázových vložek či tamponů. Za 5 let je to 1 300 – 1 625 ks. Problém odpadů z domácností spočívá v tom, že putují jako odpad buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek, velká část pak podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který negativně přispívá ke klimatickým změnám. Při vyhnívání se také uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují okolí. „Řešením jsou přitom opakovaně použitelné menstruační pomůcky, jako jsou menstruační kalíšky či menstruační kalhotky. Ty ve většině případů dokáží plnohodnotně nahradit jednorázové vložky či tampóny a lze je po vyprání používat dlouhodobě,“ říká Ilona Bittnerová ze specializovaného e-shopu s menstruačními pomůckami Maluna.cz.

Dětské pleny 

Za dobu, kdy dítě nosí plenky spotřebuje asi čtyři tisíce jednorázových plen. To je přibližně 200 kg buničiny a tuna odpadu. Problém odpadu je pak stejný jako u jednorázové hygieny. Jen pro ilustraci, plenky v průměru tvoří okolo 4 % domácího odpadu. Látkové pleny mohou tomuto plýtvání ulehčit. Je pravda, že jich rodiče musí pořídit několik desítek kusů, a pak prát a sušit. Neprodukují ale žádný odpad navíc a jsou prodyšné a vyrobené z přírodních materiálů. Když se rodiče pro tuto cestu rozhodnou, mohou se současnými možnostmi nejen jít ekologičtější cestou, ale i ušetřit.

Kupujeme, co bychom mohli sdílet

Planetu také zatěžuje nadměrné pořizování věcí, které lidé nutně nepotřebují nebo si je mohou půjčit. Jedná se o módu, elektroniku, vybavení domácnosti a třeba i automobily. Elegantním a ekologickým řešením je vedle ekonomické skromnosti také sdílení, jehož rozvoj podporuje i rozvoj digitálních technologií. Sekačku nebo kompresor lze pohodlně sdílet mezi sousedy, ale pomocí chytré aplikace lze sdílet i automobily. „Podle studií dokáže jedno sdílené auto nahradit 8 až 12 aut, které se tedy nemusejí vyrobit. Sdílené vozy pak také jezdí mnohem častěji než soukromá auta. O auto se dělí více lidí a jede s ním jen ten, kdo to opravdu potřebuje,“ říká Milan Beutl, ředitel českého zastoupení Anytime carsharing.

Zamoření plastem

Problém zamoření plastem vyrobeným často pro jednorázové účely je zřejmý. Řešení může být v používání recyklovaných plastových materiálů. Z recyklovaných PET lahví se pak vyrábí další nápojové obaly, textilní vlákna, koberce, výplně do bund, dek a spacáků a oblečení. Recyklovaný polystyren či PVC pak poslouží také k výrobě dalších výrobků. Například společnost Kärcher vyrábí svůj vysavač suchých nečistot Re!Plast, pokud odečteme příslušenství, ze 60 % z recyklovaných materiálů. Při výrobě vysavače se ušetří 1,5 kg nového plastu a jsou minimalizovány emise CO2 a spotřeba vody. Recyklovaný plast se vyrábí z odpadního materiálu, který vzniká při výrobním procesu, např. ze zmetků, prořezu a přebytků. Díky tomu zůstává odpad, který by jinak skončil na skládce, ve výrobním cyklu. Recyklovaný materiál má pak stejnou kvalitu jako nový plast.

Dalším dobrým příkladem je společnost 3DDen, která na svých pokročilých 3D tiskárnách vlastní výroby tiskne rozmanité výrobky z recyklovaných materiálů, například oPET. Jde o recyklovaný materiál, který je vyroben z plastového odpadu vyloveného z oceánu. Ten dokáže nahradit původní plast bez ztráty kvality. Tento odpad se tak vrací zpět k životu a mění jednorázový plast na vysoce kvalitní, bezpečné a trvanlivé zboží. Dalším ekologickým materiálem používaným ve 3DDEN je kompostovatelný biopolast. „Materiál, ze kterého se 3D tisk provádí lze průmyslovými kompostéry zcela rozložit. Je často z bioplastu, tedy materiálu vyrobeného z biologických surovin, jako jsou například brambory či kukuřice. Díky tomu je plně kompostovatelný a ze zemského povrchu může zmizet už za pár měsíců,“ říká Jan Hřebabecký, zakladatel společnosti 3DDEN a dodává: „Osobně v budoucnost tohoto materiálu coby náhražky klasických ropných plastů hodně věřím.

Plýtvání vodou

V ČR je průměrná spotřeba vody na osobu asi 120 litrů denně, což je obrovské číslo, které můžeme snížit rozumným omezením spotřeby a používáním moderních úsporných zařízení, přístrojů a strojů. „Pro úsporu vody je vhodné například instalovat úsporné baterie, sprchové hlavice a splachovací systémy, které snižují spotřebu vody. Lze také používat moderní stroje, jako jsou tlakové myčky a další mycí přístroje, které díky moderním technologiím výrazně šetří vodou,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. Stále dostupnější již jsou také systémy na využití šedé odpadní vody. Tu lze po základním vyčištění pomocí aerobních biologických procesů a membránové filtrace použít ještě sekundárně například na splachování toalety, mytí nebo závlahu zeleně.

TI_plytvani_Karcher_Anytime_3DDEN_13_03.docx (0,02 MB)