Hluk ztěžuje léčbu ve zdravotnických zařízeních

Četné studie i zkušenosti dokazují, že klid a ticho ve zdravotnických zařízeních se výrazně podílejí na kondici pacientů. Nejde jen o psychologické dopady, hluk narušuje spánek, ovlivňuje náladu, u personálu pak snižuje soustředění a zvyšuje chybovost. Tento faktor se ale při budování nebo rekonstrukcích zdravotnických zařízení často opomíjí. Stejně jako „průzvučnost“ stěn ordinací, z nichž lze často odposlechnout konverzaci mezi pacientem a lékařem.

Hluk ovlivňuje zdraví

Konverzace, zvuk kroků, signalizace různých přístrojů, televizory, telefony, vozíky s jídlem a další faktory způsobují, že ve většině zdravotnických zařízení je hluk stále přítomen. To významně zvyšuje hladinu stresu pacientů i zaměstnanců. Několik studií dokonce identifikuje hluk jako zdravotní riziko. Mezi jeho zdokumentované účinky patří zvýšený krevní tlak, zrychlený srdeční rytmus, zvýšený metabolismus a narušení spánku.

Také má výrazný vliv na náladu. Citlivější lidé v hlučném prostředí cítí podrážděnost, úzkost nebo rozrušení. Protože nemoc může způsobit zvýšenou vnímavost na stresory, může hlučné prostředí v nemocnici zvýšit vnímání bolesti i subjektivní potřebu pacientů užívat prášky „na spaní“. V průzkumech spokojenosti, které nemocnice provádějí, je na vrcholu seznamu stížností hluk a jím způsobený nedostatek spánku. Přitom deprivace spánku oslabuje imunitní systém, narušuje schopnost těla vytvářet nové buňky a snižuje toleranci bolesti – to vše může prodloužit pobyt v nemocnici. 

Hluk snižuje produktivitu

Protože hluk ovlivňuje koncentraci, způsobuje únavu a snižuje efektivitu, je akustika základním hlediskem při zajišťování prostředí vedoucího k optimálnímu výkonu práce. Ukazuje se také, že hluk narušuje kognitivní schopnosti a schopnost řešit problémy. Zaměstnanci mají problém soustředit se na svou práci a častěji chybují. To samozřejmě může mít přímý vliv na stav pacientů. Průzkum provedený Univerzitou Maryland pro Asociací vlastníků a manažerů budov naznačil, že regulace hluku zvyšuje produktivitu více než jakékoli jiné opatření, a to až o 26 %. 

Klíčem k řešení je zklidnění

Panuje představa, že dobré akustiky je dosaženo, když jsou hladiny zvuku v prostoru co nejnižší, přičemž nula je nejlepší. Avšak stejně jako u jiných ergonomických faktorů jako je světlo, teplota a vlhkost, není komfortní zóna pro úroveň zvuku nulová. Optimální je spíše určitý šum, který překryje případnou konverzaci a jiné běžné zvuky, které by jinak působily rušivě. Na tomto principu je založen systém maskování zvuku, tzv. sound masking.

„Maskování zvuku funguje tak, že do požadovaného prostoru vysíláte uniformní tichý zvuk připomínající šum větru. Ruch z okolí pak přestává být srozumitelný – vnímáte ho, ale nepoutá vaši pozornost, takže neruší,“ vysvětluje Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro, která technologii sound masking zastupuje v ČR. 

Důležitá ochrana soukromí

Kromě zklidnění prostředí je využití sound maskingu ve zdravotnictví přínosné i z jiného pohledu – ochrany soukromí pacientů. Většina z nás byla v situaci, kdy seděli v čekárně a slyšeli konverzaci, která probíhá mezi pacientem v ordinaci a lékařem. A v tu chvíli vám dochází, že váš hovor bude také takto „veřejný“. Lékařská zařízení jsou sice vázána přísnými pravidly, která je zavazují úzkostlivě chránit data pacientů, ale konverzace s recepční, které popisujete po příchodu do ambulance problém, s nímž se potýkáte, a následně i komunikace s lékařem, mohou být takto jednoduše odposlechnuty.

„Sound masking lze využít i pro zvýšení ochrany soukromí pacientů. Šikovně umístěné emitory šumu dokáží vytvořit diskrétní zónu, která odstíní komunikaci, která by měla zůstat soukromá,“ vysvětluje Andrej Hronec. „Vysílaný šum je upravený do pásma lidské řeči a optimalizovaný tak, aby překrýval probíhající komunikaci. Rozhovor pak přestává být srozumitelný – vnímáte ho, ale nejste schopni zaznamenat obsah.“