Huť František v Sázavě zve na výstavu uměleckých předmětů a unikátů. Od děl Bořka Šípka a Olbrama Zoubka po přírodní zlato a kost mamuta

Huť František postupně otevírá další zrekonstruované a modernizované prostory. V galerii Patio připravila pro návštěvníky stálou výstavu, která propojuje české sklářské a výtvarné umění s mimořádnými přírodními a historickými artefakty. K vidění budou díla výrazných českých umělců, historické sklo, ale také miliony let staré přírodní zlato, vltavín, zkamenělé dřevo s ametystem nebo přibližně 50 tisíc let stará kost mamuta. Výstava tak nabídne neobvyklé setkání lidské tvorby s unikáty, které vytvořila sama příroda.

„Jedním z výrazných exponátů bude skleněná mísa Isotta od Bořka Šípka, jednoho z nejvýznamnějších českých designérů a architektů druhé poloviny 20. století. Šípek proslul originálním přístupem ke sklu a designu a jeho práce se dostaly do významných světových i soukromých sbírek. V 90. letech působil také jako hlavní architekt Pražského hradu,“ říká Martin Venglář ze společnosti Nomce, která Huť František provozuje.

České výtvarné umění na výstavě zastoupí také dílo Olbrama Zoubka, jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století. Zoubek je mimo jiné autorem posmrtné masky Jana Palacha a Pomníku obětem komunismu na pražském Petříně. Návštěvníci Huti František se budou moci seznámit s jeho reliéfní tvorbou.

Sklo staré více než sto let

Samostatnou pozornost si zaslouží historické sklo. Mezi exponáty bude například masivní ručně broušená váza z rubínového skla pocházející z období přibližně 1915 až 1928. Její autorství je spojováno se jmény Alexander Pfohl a Carl Goldberg a se sklářskými oblastmi Josephinenhütte v Dolním Slezsku a Haida, dnešním Novým Borem.

Výstava tak připomene nejen současnější český design, ale také tradici ručního zpracování skla, na kterou Huť František svou historií přirozeně navazuje.

Zlato, které nikdy neprošlo tavicí pecí

Vedle lidské tvorby nabídne výstava také unikáty vznikající miliony let. K nejzajímavějším patří přírodní zlatý nuget o hmotnosti 10,3 gramu z oblasti Bendigo v australském státě Victoria. Jde o ryzí přírodní zlato zachované v původní podobě, nikoliv o kov přetavený do slitku. Každý podobný nuget je díky svému tvaru neopakovatelným přírodním originálem.

Další vzorek přírodního zlata pochází z rumunské lokality Roșia Montană. Podle podkladů jsou větší přírodní vzorky zlata mimořádně vzácné, protože v průmyslově těžených ložiscích je naprostá většina zlata pouhým okem neviditelná.

Návštěvníci uvidí také ryzí stříbro z německé lokality Alberode, zachované na původní horninové podložce. Velké vzorky ryzího stříbra jsou v přírodě vzácné, zejména na evropských nalezištích.

Vltavín, mamut i dřevo proměněné v kámen

K nejstarším exponátům bude patřit přibližně 50 tisíc let stará kost mamuta srstnatého, která pochází z oblasti Severního moře u Nizozemska. „Pozornost může přitáhnout také jedenáctikilogramový průřez zkamenělým kmenem akácie z Madagaskaru. Původní struktura dřeva a letokruhy zůstaly dobře zachované, zatímco prostory vzniklé při vysychání byly během petrifikace vyplněny mimo jiné fialovým ametystem a namodralým achátem. Právě výskyt ametystu ve zkamenělém dřevu je podle podkladů velmi vzácný. Českou přírodu zastoupí 10,64 gramu vážící vltavín z Besednice, ceněný pro výraznou skulptaci typickou pro vltavíny z této lokality,“ říká Marta Hamerník z Huti František.

Výstava je umístěna v nově zrekonstruované Huti František v prostoru Patio, které patří mezi nejfotogeničtější části objektu. Velkorysé prosklené čelo přivádí do prostoru množství přirozeného světla a vytváří atmosféru připomínající luxusní zimní zahradu. Industriální historie se zde propojuje s moderním uměním, obrazy a sochami. Významným prvkem je zachovaná patka původního komínu, která prostoru dodává jedinečný charakter.

Do prostoru Patia se prochází přes Bistro František, kde ke kávě obdržíte vstup na výstavu zdarma. Více na www.hutfrantisek.cz.