Proč se nebát moderních řešení ani u rekonstrukcí historických památek?

Při cestách na dovolenou či zahraničních cestách stále častěji potkáváme zrekonstruované historické objekty, kde se architekti nedrželi pravidla rekonstrukce ve stylu přesné kopie původního stavu, ale vkládají do nich zcela nové a originální prvky. Často zde vidíme moderní materiály jako je sklo, kov či pohledové betony, které dokáží zachovat ráz stavby, ale dávají exteriéru či interiéru moderní šmrnc a vytvářejí kontrast s původním historickým řešením.

Mnoho z nás bylo určitě v pařížském Louvru, jehož dominantou je skleněná pyramida velkolepého projektu prezidenta Mitterranda, která vyvolala jednu z největších vln kritiky a kontroverze v historii architektury 20. století. Ale většina turistů i návštěvníků Paříže si na ni již zvykla a nyní ji naopak obdivuje a stala se symbolem celého komplexu.

Jedním z míst, které pro všechny může být inspirací jsou italské Dolomity, kde se dá najít mnoho takovýchto staveb spojujících tradiční objekt s moderní vestavbou, přístavbou nebo rekonstrukcí. Za zmínku určitě stojí Messner Mountain Museum v oblasti Alto Adige, kde je starý hrad přebudovaný na muzeum s použitím moderních architektonických vestaveb a interiérů.

Dalším příkladem citlivé a oceňované rekonstrukce je například oprava středověkého hradu ve slovinské Lublani, který právě využívá mnoho různorodých skleněných prvků. Součástí zrekonstruovaného celku je i zbrusu nově vybudovaná unikátní lanovka. S výjimkou elektrického pohonu a ozubeného soukolí ji totiž celou navrhli architekti. A to ani ve Slovinsku není běžné, že by si firmy vyrábějící eskalátory, výtahy či lanovky nechali do svého oboru mluvit od umělců a architektů.

Již při čekání je skrze mírně prověšenou skleněnou střechu nástupního pavilonu vidět hrad, cílová stanice i přijíždějící kabina. Z důvodu co nejlepšího zprostředkování panoramatických výhledů na historické centrum Lublaně nemá kabina lanovky průhledné pouze stěny, ale také podlahu a střechu, jejíž skleněné lamely se mohou pro zlepšení odvětrávání také otevřít.

Jednou z prvních vlaštovek podobného přístupu v České republice je rekonstrukce hradu Helfštýn na Přerovsku. Druhá největší středověká stavba v tuzemsku s historií sahající až do 14. století se pyšní novým, originálním kabátem. Proměna je zdařilou ukázkou citlivého propojení historické a současné architektury s využitím nejmodernějších materiálů. Opravený objekt je důkazem toho, že středověká památka může jít ruku v ruce s moderní architekturou. Atelier-r zachoval historické hodnoty hradu a vložil do něj konstrukce z koroziodolné oceli (kortenu), skleněnou střechu a osvětlení, které v paláci vytváří jedinečnou atmosféru. Hrad se dočkal částečného proskleného zastřešení, schodiště a chodníky propojily i místa, kam se lidská noha nedostala několik staletí. Díky částečnému zastřešení získal hrad i zajímavé výstavní prostory pro sbírky kovaných plastik, lapidárium a také unikátní vyhlídku na Moravskou bránu.

Tato realizace je důkazem, že lze kombinovat moderní architekturu s památkovými stavbami a tyto časově odlišné vrstvy spolu mohou komunikovat a probudit historickou budovu do nové etapy života. V České ceně za architekturu za rok 2021 získala tato přestavba dokonce hlavní cenu, což ukazuje na odvahu a kvalitní práci investorů a architektů a doufejme, že tento směr bude stále častěji vítán i v České republice.

Věřím, že jednou ze zajímavých rekonstrukcí kombinujících zachování historických hodnot a zároveň odkazující na naši dobu, bude rekonstrukce jihočeského zámku Protivín, na kterém pracuji se svým týmem i já. Ocenění odbornými kruhy i širokou veřejností, jako se povedlo několika zdařilým rekonstrukcím v zahraničí, ale i Helfštýnu, nás o to více motivuje zanechat pro příští generace velmi kvalitní a nadčasový výsledek i v Protivíně.

Zámek Protivín má za sebou významný historický vývoj od gotiky, přes renesanci, baroko, rokokovou vestavbu interiéru, ale i zařazení na seznam objektů s občanskou vybaveností, kdy prošel celkovou rekonstrukcí, poté stál 30 let bez povšimnutí a pro nás se tak vytvořilo nové plátno, na které můžeme kreslit. Díky tomu máme prostor hledat dokonalé prolnutí historie a současného přístupu k architektuře. Uvědomujeme si, jak významnou věc držíme jako architekti v rukou a že píšeme kus budoucí historie zámku.

Komentář sepsala Věra Nagyová, architektka a představitelka projektu THE ORB.