Stále více se využívá úspornější a udržitelnější řešení při posypech silnic a chodníků. Nejsou zbytečně přesypávány a přesolovány

• Vedle posypové soli a solanky se v ČR vyžívá k posypům také písek, štěrk, škvára či struska.
• ŘSD má připraveno 44 005 tun soli, 2 715 000 litrů solanky a 1 516 000 litrů chloridu vápenatého.
• Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých posypů?

V České republice se stále v některých obcích stále plýtvá při posypech komunikací a chodníků. Často jsou totiž chodníky zbytečně a neekonomicky zasypány větším množstvím posypu, než je nutné. Přispívá tomu i velká popularita a využití rozmetadel, což má vliv na zbytečné přesolování a přesypávání komunikací včetně chodníků. 

„Moderním řešením je využití tzv. solankové nástavby. Ta umožňuje použití ideálního množství posypu, které je účinné a zároveň zamezí plýtvání. Právě solanka umožňuje jemný postřik, který umožní šetřit a zároveň zvýšit účinnost a bezpečí,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.

Na tuto kartu vsadili například v Kralupech nad Vltavou

„Pro pořízení solankových nástaveb jsme se rozhodli z důvodu rozšíření vozového parku. Toto řešení hodnotíme pozitivně. Je ekonomičtější, a navíc posyp funguje okamžitě,“ říká Jiří Hájek z Technických služeb Kralupy nad Vltavou.

Solanka i na dálnicích a silnicích I. třídy

ŘSD zajišťuje pomocí vlastních pracovníků průjezdnost zhruba 1 100 kilometrů dálnic a silnic v České republice. Údržbu mají na starosti jednotlivá střediska správy a údržby dálnic. Na jedno středisko připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Do připravených směn je zařazeno 677 řidičů a 153 dispečerů, k dispozici mají 196 sypačů. Další pracovníci a technika, především pro údržbu silnic I. třídy, jsou na zimu v pohotovosti u dodavatelských firem. Připraveno je dohromady 44 005 tun soli, 2 715 000 litrů solanky a 1 516 000 litrů chloridu vápenatého, který se používá při nižších teplotách, kdy už sůl a solanka tolik nepůsobí. 

Jaké druhy posypů se v ČR používají?

Posypová sůl nebo solanka: chlorid sodný se při zimní údržbě silnic a chodníků používá buď v pevném stavu, nebo jako solankový roztok. Obecně platí, že čím menší jsou částečky soli, tím déle sůl na povrchu silnice vydrží a účinkuje. Z hlediska ochrany půdy sůl nelze používat například na silnicích v blízkosti zdrojů pitné vody nebo v chráněných krajinných oblastech. 

Písek a štěrk: často využívaný posypový materiál, který se často používá na místech, kde nelze použít posypovou sůl. Jedná se nejčastěji o písek a štěrk se zrnitostí od 2 do 5 mm. Jde o směs písku a drti, která lépe zabraňuje podkluzování vozidel. Tyto inertní materiály však sníh ani led nerozpouští, a navíc zůstávají na vozovce nebo v jejím okolí. S tím je spojena nutnost zametení silnic v jarních měsících. Samostatným problémem s tím spojeným může být též zanášení kanalizací.

Škvára a struska: v neposlední řadě se kromě písku využívá i škvára a struska. Vzhledem k tomu, že jde o hrubozrnné materiály, jsou jejich zdrsňující vlastnosti lepší než u písku.  Nejsou však příliš šetrné k automobilům.

TZ_Uspornejsi_udrzitelnejsi_posypy_Solanka_11_12_2024.docx (0,02 MB)