Vítek, otec tří dcer, byl velký sportovec. Dostal však mrtvici a upadl do kómatu. Pomozme mu k uzdravení

Vítek Roušal z Plzeňska byl vždycky správný akční muž, který miloval přírodu a svou rodinu. Pak nastala událost, která mu změnila život. Z kómatu se naštěstí probral, ale pro uzdravení potřebuje drahou léčbu. Pomozme Vítkovi získat finance, aktuálně potřebuje 3-4 intenzivní neurorehabilitace, přičemž jedna stojí 78 000 Kč.

Vítek chodil po horách, jezdil na kole a sjížděl řeky. Žil se svou ženou a třemi dcerami na vsi a společně se starali o různá zvířata, včetně koní. Tak tomu bylo do podzimu roku 2021. Jednoho večera seděla jeho dcera v kuchyni nad učením, když uslyšela z koupelny tátův výkřik. Volal na ni, ať zavolá sanitku, že dostal mrtvici. Téměř hned poté, co tato poslední slova stihl sdělit, upadl do kómatu. Vítka odvezla sanitka.

V noci volal z nemocnice doktor, že jejich otec měl krvácení do mozkového kmene, operovat ho nebudou a že je jim to moc líto. Dcera se ráno dovolala na oddělení, kde její táta ležel a stále žil. V komplikované době covidu rodině dovolili přijít se naposledy rozloučit. Stalo se však něco, co lékaři nečekali. Vítek přežil, dokonce se probral z kómatu. Zprávy z oddělení byly, že pravděpodobně bude žít, ale už navždy na přístrojích a nebude nikdy moci sám dýchat ani polykat. Z nemocnice už se domů nejspíš nepodívá. Rodina mu v době pandemie posílala nahrávky vzkazů, oblíbené písně a audioknihy.

„Nikdy jsem nepochybovala o tom, že je můj táta velký bojovník, ale ukázalo se, že je to ten největší bojovník,“ popsala jeho dcera další události. Postupně začal zase sám dýchat a občas dokázal i sníst pár soust. Časem jim personál nemocnice umožnil vidět Vítka přes Zoom a mohli mu vyprávět, co je u nich nového. Později už byl dokonce i Vítek schopný říct několik slov, i když špatně srozumitelných. Dobré také bylo, že si všechno a všechny pamatoval. Po dalších měsících v nemocnicích začal trochu hýbat pravou částí těla.

V létě roku 2022 přivezli Vítka sanitkou domů, protože se v rodině společně rozhodli, že domácí prostředí bude pro tátu to nejlepší. Od té doby udělal další pokroky, a to hlavně díky své manželce, která se mu věnuje 24 hodin denně. 

„K tomu, aby byl alespoň částečně samostatný a třeba časem udělal i pár kroků však musí urazit ještě velký kus cesty, který nebude možný bez specializované rehabilitace. Proto dcera prosí jménem celé rodiny o finanční pomoc pro toho nejlepšího tátu, jakého si dokáže představit,“ prozrazuje Dominika Uhrová z Nadačního fondu Galenos, který pomáhá potřebné prostředky shánět.

Pokud chcete Vítkovi pomoci, můžete poslat jakoukoliv částku na transparentní účet 2601572011 / 2010, VS: 2304 (Zpráva pro příjemce: Vítek)

TZ_NF_Galenos_pribeh_Vita_27_03.docx (0,02 MB)