Přijetí zákona o akumulaci a flexibilitě zrovnoprávňuje bateriové systémy s ostatními zdroji pro výrobu a akumulaci energie. Znevýhodňuje ale podmínky pro malé baterie a FVE v domácnostech
- Pressroom
- Resacs
- Tiskové zprávy
- Přijetí zákona o akumulaci a flexibilitě zrovnoprávňuje bateriové systémy s ostatními zdroji pro výrobu a akumulaci energie. Znevýhodňuje ale podmínky pro malé baterie a FVE v domácnostech
Sněmovna schválila novelu energetického zákona. Jejím hlavním bodem je zavedení pravidel pro ukládání a agregaci elektřiny, od čehož si stát slibuje zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice.
„Vítáme přijetí zákona o akumulaci a flexibilitě, které zrovnoprávňuje bateriové systémy s ostatními zdroji pro výrobu a akumulaci energie. Nicméně je škoda, že ve stejný okamžik se znevýhodňují podmínky pro malé baterie a FVE v domácnostech. Pro celou energetickou soustavu je nejvýhodnější, aby FVE i baterie byly umístěné v místech spotřeby a rozložené rovnoměrně po celé republice. Snížení parametrů pro dotované domácí FVE a baterie jde proti této logice,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs, českého výrobce bateriových úložišť.
Původně se měla novela týkat hlavně velkých baterií, během projednávání se na ni však nalepily další pozměňovací návrhy, které trochu původní téma přebily. Jako nekoncepční označil změny k redukci provozní podpory OZE ředitel Asociace pro akumulaci energií AKU-BAT Jan Fousek, podle něhož mohou mít fatální dopad na solární sektor. Celý schvalovací proces kolem novely zákona podle něj navíc zbytečně prodloužily. Podle ředitele strategie EGÚ Brno Michala Macenuera pak mohou být zavedené změny kolem POZE prohrou pro všechny strany. Jak se promítnou v praxi, se ovšem ukáže až časem, upozornil.
Formou pozměňovacích návrhů se do zákona dostalo individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Podle expertů je cílem těchto změn snížit výdaje na POZE v čele s obnovitelnými zdroji. Stát chce v příštím roce na POZE vyčlenit stejně jako letos 8,5 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s 31,2 miliardy korun.
Právě změny kolem POZE jsou jednoznačně nejkontroverznější částí novely. Rizika a potenciální problémy z pohledu legislativy a stability podnikatelského prostředí v tom vidí například Svaz průmyslu ČR. "Zavedená opatření mění pravidla uprostřed hry a mohou ohrožovat i některé nové investice do obnovitelných zdrojů, které ČR nutně potřebuje, mimo jiné i k splnění klimatických cílů daných EU," uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.
Pozitivně naopak oborové svazy i analytici hodnotili zavedení pravidel pro akumulaci energie, agregaci a flexibilitu. Podle Svazu průmyslu je Česko dlouhodobě potřebuje a dosud mělo vůči EU v tomto směru značný dluh. Čížek upozornil i na návrhy spojené se zjednodušením povolovacích procesů.
Podle asociace AKUB-BAT jde o stěžejní novinky pro modernizaci české energetiky a celého hospodářství. "Rozvoj a výstavba obnovitelných zdrojů totiž musí jít ruku v ruce se systematickým ukládáním energie a jejím flexibilním využíváním dle aktuálních potřeb sítě. Právě to zásadně přispěje ke stabilizaci elektrizační soustavy a mnohem efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů," uvedl Jan Fousek.
Některé další změny, které poslanci při schvalování novely energetického zákona přijali:
Srovnávač cen
Zákazníkům má novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami. Bude to informační systém veřejné správy a spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Obchodníci s elektřinou a plynem mu budou poskytovat konkrétní adresy internetových stránek, na nichž jsou jejich nabídky veřejně přístupné.
Platnost EIA pro elektrické vedení
Do zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) vložili poslanci ustanovení, že platnost některých starších stanovisek EIA vydaných podle zákona účinného do roku 2015 lze prodloužit opakovaně. Týká se to stanovisek k vyjmenovaným stavbám vedení přenosové soustavy 400 kV.
Nové povinnosti držitelů licencí
Do zákona poslanci vložili i opatření, které by mělo státu pomoci zajistit energetickou bezpečnosti v případě, že se provozovatelé uhelných elektráren rozhodnou z ekonomických důvodů svá zařízení urychleně odstavit. Důvodem můžou být podle zdůvodnění třeba ceny elektřiny nebo emisních povolenek. Energetický regulační úřad bude moci distributorům elektřiny nebo plynu uložit povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, pokud bude existovat naléhavá potřeba zajistit jejich distribuci a bude-li na tom veřejný zájem.
Prodloužení nároku na podporu
Sněmovna schválila prodloužení nároku na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Jde o zařízení uvedená do provozu do 31. prosince 2012. Podpora měla skončit na konci příštího roku, ale prodlouží se o čtyři roky do 31. prosince 2029. Poslanec ODS Ivan Adamec, který návrh předložil, poukazuje na to, že v letech 2023 a 2024 byla tato podpora stanovená jako nulová. Celkový objem podpory se podle něj dá odhadnout do 800 milionů korun.
Nouzové pálení plynu
Sněmovna schválila návrh, který umožní osvobodit od daně plyn spáleného v případě havárií v havarijním hořáku, takzvané fléře. Ministerstvo průmyslu mělo v hospodářském výboru neutrální postoj, ministerstvo financí naopak zaujalo negativní postoj, který zdůvodnilo tím, že osvobození je v rozporu s evropskými předpisy. Návrhu se ve výboru zastal zástupce provozovatelů bioplynových stanic, který argumentoval tím, že jde o událost, která se stane třeba jen jednou do roka.
Usnadnění stavebních činností pro armádu
Tento návrh umožní některým vojenským specialistům se ženijní nebo logistickou specializací ve vymezených prostorách vojenských újezdů uskutečňovat některé vybrané činnosti ve výstavbě. Uváděným důvodem je ochrana základních bezpečnostních zájmů ČR. "Například při výcviku výstavby staveb pro polní opevnění díky navrhovaným změnám nebude nutné, aby stavbu navrhovala a prováděla autorizovaná osoba," stojí ve zdůvodnění návrhu.