Cizinci chtějí českou kuchyni, z menu jí ale nerozumějí. Pomáhají jim fotografie

Zahraniční turisté přijíždějí do Česka také kvůli tuzemské gastronomii. Zatímco svíčkovou, guláš nebo knedlíky často znají z průvodců a sociálních sítí, u méně propagovaných jídel si ani z anglického názvu a krátkého popisu nedokážou představit, co přesně na talíři dostanou.

Přibližně 70 procent hostů pražské restaurace U Matěje Kotrby tvoří zahraniční návštěvníci. Mnozí z nich přicházejí s jasným cílem ochutnat českou kuchyni. Nejznámější jídla už obvykle viděli v průvodcích nebo na internetu, tuzemská gastronomie je ale podstatně rozmanitější. Jakmile se v menu objeví méně známý pokrm, samotný překlad jeho názvu a výčet surovin nemusejí stačit.

„Hosté často vědí, že chtějí ochutnat české jídlo, ale z textu si nedokážou představit jeho výslednou podobu. Mohou rozumět jednotlivým slovům, přesto nevědí, jaká bude kombinace masa, omáčky a příloh nebo jak bude pokrm servírovaný,“ říká Marek Svoboda, majitel pražské restaurace U Matěje Kotrby nedaleko Národního divadla a dodává: „Tato zkušenost týká především části hostů z Vietnamu a dalších asijských zemí. Nejde nutně o nedostatečnou znalost angličtiny. Významnou roli hrají odlišné gastronomické zvyklosti a jiná představa o tom, co se může skrývat pod obecným označením masa, omáčky nebo přílohy.“

Překlad nevysvětlí podobu jídla

Obtížně se popisují především pokrmy, které nemají v zahraniční kuchyni přímý protějšek. Může jít například o různé úpravy vnitřností, zabijačkové speciality, výpečky, jídla doplněná několika druhy zelí a knedlíků nebo méně známé regionální recepty. I u pečené kachny, kterou hosté většinou znají, nemusí být z textu jasné, jak bude velká porce, jaké přílohy ji doplní a jak bude celý talíř vypadat.

Podrobný popis každého chodu by jídelní lístek výrazně prodloužil a stejně by nemusel hostovi vytvořit přesnou představu. Restaurace proto umožňuje přejít z menu do fotogalerie. Návštěvník si může prohlédnout skutečnou podobu pokrmu, velikost porce, přílohy i způsob servírování. „Fotografie funguje jako univerzální jazyk. Host se podívá a rychle pozná, zda jídlo odpovídá jeho očekávání. Může si potom jistěji vybrat i pokrm, který nikdy předtím neviděl,“ vysvětluje Marek Svoboda.

Galerie současně usnadňuje práci obsluze a snižuje riziko nedorozumění. Host si méně často objedná něco jiného, než očekával, a personál nemusí složitě vysvětlovat podobu jednotlivých příloh nebo celého pokrmu. Podmínkou je, aby fotografie odpovídaly tomu, co host skutečně dostane, a průběžně se měnily společně s nabídkou.

Vizuální informace mění celý cestovní ruch

Podobnou proměnu podle odborníků nezažívají pouze restaurace. Vizuální informace jsou stále důležitější v celém cestovním ruchu. Od výběru ubytování přes plánování výletů až po rozhodování, která místa turista navštíví. Fotografie dokážou srozumitelně představit regionální tradice, místní řemesla, kulturní akce i méně známé památky, jejichž význam se do krátkého překladu převádí obtížně. Nestačí je však zveřejnit pouze na webu. Zahraniční návštěvníci hledají inspiraci také v mapových službách a na různých sociálních sítích podle toho, odkud pocházejí a jak jsou zvyklí cestu plánovat.

„V cestovním ruchu už dávno nestačí pouze přeložit nabídku do několika jazyků. Zvláště návštěvníci ze vzdálenějších zemí potřebují místní zážitek pochopit a dokázat si ho předem představit. Kvalitní fotografie proto musí být dostupné nejen na webových stránkách, ale také v mapách a sociálních sítích. Každá skupina turistů hledá informace trochu jiným způsobem a destinace, která spoléhá pouze na jeden komunikační kanál, může velkou část potenciálních návštěvníků minout,“ dodává Martin Venglář, ředitel společnosti Nomce.