Třetina rodičů utratila za školní potřeby 2 až 3 tisíce korun. Nejčastěji šetří na batozích, ukázal průzkum

Začátek školního roku znamená pro rodiče výdaj v řádu tisíců korun. Největší skupina letos za školní potřeby pro jedno dítě zaplatila mezi dvěma a třemi tisíci korun, více než 42 procent rodičů se ale dostalo nad hranici tří tisíc. Do rozpočtu se přitom nepromítají pouze sešity, pera a další drobné pomůcky. Výslednou částku mohou výrazně zvýšit přezůvky, oblečení, penál nebo nový školní batoh či aktovka. Právě batoh přitom většina rodin nekupuje automaticky každý rok. Vyplývá to z nového průzkumu loyalty platformy Rondo.cz a e-shopu naBOSo.cz mezi 1800 rodiči.

Nejčastěji stojí školní výbava dva až tři tisíce

Největší část rodičů, konkrétně 33,4 procenta, letos utratila za školní potřeby pro jedno dítě mezi 2 001 a 3 000 korunami. Dalších 24,4 procenta se dostalo do rozmezí 3 001 až 5 000 korun a 18,3 procenta zaplatilo dokonce více než pět tisíc korun. Celkem tak více než čtyři z deseti rodičů vydali za školní výbavu jednoho dítěte přes tři tisíce korun. Na opačné straně stojí přibližně čtvrtina rodin. Do jednoho tisíce korun se vešlo 10,3 procenta respondentů a dalších 13,7 procenta utratilo mezi 1 001 a 2 000 korunami. Rozdíly mezi domácnostmi jsou tedy značné a výsledná částka závisí mimo jiné na věku dítěte a na tom, kolik vybavení je možné použít z předchozího roku.

„Výsledky ukazují, že nástup do školy představuje pro většinu rodin poměrně citelný jednorázový výdaj. Téměř 76 procent rodičů se dostalo nad dva tisíce korun za jedno dítě a více než 18 procent dokonce nad pět tisíc. Zároveň ale nelze říct, že by existovala jedna typická částka pro všechny. Velmi záleží na věku dítěte i na tom, zda rodina letos pořizuje dražší položky, jako je nový batoh, aktovka, přezůvky nebo další vybavení, které není nutné obměňovat každoročně,“ říká Silvie Mitvalská z Rondo.cz.

Sešity stojí desítky korun, v součtu ale výbava naroste na tisíce

Výdaj za začátek školního roku obvykle nevytvoří jedna položka. Rodiče postupně pořizují sešity, obaly, pera, tužky, pastelky, fixy, výtvarné potřeby, penál, přezůvky, případně sportovní oblečení a další vybavení požadované školou. Jednotlivě může jít o relativně malé částky, v součtu se ale právě množství těchto položek výrazně projeví na konečném účtu. Jiná je navíc situace u prvňáčka a jiná u dítěte, které pokračuje do dalšího ročníku. Při prvním nástupu do školy rodina často pořizuje prakticky celou výbavu od začátku. U starších dětí může část věcí zůstat z předchozího roku, od penálu přes výtvarné potřeby až po přezůvky nebo batoh. Na druhou stranu se mohou objevit nové požadavky školy nebo potřeba nahradit věci, ze kterých dítě vyrostlo či které během předchozího roku opotřebovalo.

Do celkové částky se proto promítá také životnost jednotlivých výrobků. Zatímco spotřební věci, jako jsou sešity, psací potřeby nebo pomůcky na výtvarnou výchovu, rodiče průběžně dokupují, jiné položky mohou sloužit několik let. Právě jejich obměna pak může rozhodnout o tom, zda se letošní účet zastaví například kolem dvou tisíc korun, nebo výrazně překročí pětitisícovou hranici. Výsledky průzkumu současně ukazují, že rodiče při hledání úspor nepostupují jednotně. Na penálu, pouzdrech a dalších doplňcích se nejvíce snaží ušetřit 17,4 procenta dotázaných.

„Přezůvky, oblečení a další vybavení označilo 15,1 procenta a psací a výtvarné potřeby 13,7 procenta rodičů. Pozoruhodné přitom je, že více než čtvrtina rodičů, 25,9 procenta, uvedla, že se na školních potřebách cíleně šetřit nesnaží. Jde o druhou nejčastější odpověď vůbec. Pro významnou část domácností tedy nemusí být rozhodující hledání nejnižší ceny u konkrétní položky, ale spíše to, co je skutečně nutné letos znovu pořídit a co může dítě používat dál,“ říká Jan Chalupný z naBOSo.cz.

Nový batoh každý rok kupuje jen desetina rodičů

Právě tento přístup je dobře vidět u jedné z dražších součástí školní výbavy, školního batohu nebo aktovky. Pouze 9,9 procenta rodičů uvedlo, že dítěti pořizuje nový batoh každý školní rok. Dalších 23,6 procenta jej kupuje většinou každý rok, nikoliv však automaticky. Největší skupina, 32 procent rodičů, nový školní batoh pořizuje zpravidla jednou za dva až tři roky. Dalších 15,3 procenta jej používá tak dlouho, dokud dítěti vyhovuje a zůstává v dobrém stavu. Pro 19,2 procenta respondentů je rozhodující především věk dítěte a jeho aktuální potřeby. Průzkum tak ukazuje, že školní batoh rodiče ve většině případů vnímají spíše jako víceletou investici než jako součást výbavy, kterou je potřeba s každým novým školním rokem automaticky nahradit.

Kde rodiče hledají úspory? Každý čtvrtý je cíleně nehledá vůbec

Zatímco u levnějších školních potřeb se celkový účet skládá z velkého množství menších položek, u dražšího vybavení může jedna volba ovlivnit rozpočet výrazněji. Průzkum proto zjišťoval také to, na čem se rodiče při pořizování školní výbavy snaží nejvíce ušetřit. Nejčastější jednotlivou odpovědí byl školní batoh nebo aktovka, které označilo 27,9 procenta respondentů. Rozdíl oproti rodičům, kteří se na školní výbavě cíleně šetřit nesnaží, je ale velmi malý, tuto možnost zvolilo 25,9 procenta lidí. Teprve za nimi následují penály a další doplňky se 17,4 procenta, přezůvky, oblečení a další vybavení s 15,1 procenta a psací a výtvarné potřeby s 13,7 procenta.

„U batohu přitom může snaha najít levnější variantu souviset i s tím, že rodiče jednotlivé modely na první pohled vnímají jako podobné. Rozdíly ale nejsou pouze v designu, značce nebo počtu kapes. Roli hraje vlastní hmotnost, velikost, nastavitelnost popruhů i to, jak konkrétní model odpovídá postavě dítěte. Nevhodně zvolený nebo příliš těžký batoh může měnit způsob, jakým dítě zátěž při chůzi kompenzuje. Například předkláněním nebo zvedáním ramen, a tím může zvyšovat zatížení zad a krční oblasti,“ “ vysvětluje fyzioterapeutka Lucie Ternová.

„Cena je při nákupu školní výbavy samozřejmě důležitá, ale u batohu by neměla být jediným nebo hlavním kritériem. Dvě stejně staré děti mohou mít úplně jinou délku trupu, šířku ramen i celkovou stavbu těla, takže jim nemusí vyhovovat stejný model. Pokud rodič vybere batoh hlavně podle ceny a bez vyzkoušení, může dítě následně nevhodnou velikost nebo konstrukci kompenzovat změnou držení těla. Doporučujeme proto batoh dítěti vždy vyzkoušet, správně nastavit popruhy a ideálně jej otestovat i s přiměřenou zátěží. Dobře vybraný batoh navíc nemusí být nákupem na jeden školní rok, což ostatně potvrzují i výsledky průzkumu,“ říká Jan Chalupný z naBOSo.cz.

Školní nákup nekončí posledním srpnovým týdnem

Část výdajů spojených se školou navíc přichází až po zahájení výuky. Teprve během prvních školních dnů se rodiče mohou dozvědět, jaké konkrétní sešity, výtvarné potřeby, pracovní pomůcky nebo vybavení budou děti v daném ročníku potřebovat. Zářijový účet tak nemusí skončit prvním školním dnem. Spotřební školní potřeby se navíc dokupují i během roku. Pera se vypisují, pastelky a tužky ztrácejí, sešity se zaplní a některé pomůcky je potřeba nahradit. Jednorázová částka před začátkem školy proto představuje pouze jednu část skutečných ročních nákladů na školní výbavu.

„Průzkum zachycuje především nákup před začátkem školního roku, nikoliv všechny výdaje, které rodiče během následujících měsíců čekají. Zároveň je z výsledků vidět, že rodiny část nákladů přirozeně rozkládají v čase tím, že dražší vybavení používají opakovaně. Pouze desetina rodičů například kupuje nový batoh automaticky každý rok. Naopak u spotřebních školních potřeb je logické, že se k počátečnímu nákupu během roku přidají další menší útraty,“ dodává Silvie Mitvalská z Rondo.cz.

Celkové výsledky průzkumu

1 800 rodičů z celé ČR

1. Kolik jste letos utratili za školní potřeby pro jedno dítě před začátkem školního roku?