Vysoký krevní tlak není radno podceňovat již od mládí. Může totiž zvyšovat riziko demence až o 60 %

Mozek a vysoký krevní tlak toho mají společného více než se zdá. Hypertenze neboli vysoký krevní tlak, je stav, který může mít vážné dopady na lidské zdraví. Lékařské výzkumy ukazují, že hypertenze v mládí může mít dlouhodobé následky, které se pak projeví v pozdějším věku. Jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů je vznik demence, což je stav, spojený s postupným úbytkem kognitivních funkcí a poklesem fungování paměti. 

Lidé, které trápí hypertenze mají nejen vyšší riziko cévních mozkových příhod, ale i poklesu kognitivních funkcí a demence. Poškození mozku způsobené vysokým krevním tlakem se pak postupně rozvíjí, dokonce i u mladých lidí. Účinek vysokého tlaku krve na cévy se sčítá v průběhu času, a proto má hypertenze u mladších lidí větší riziko vzniku demence již ve středním věku. Pokud není hypertenze v mládí řádně kontrolována a trvá dlouhodobě, může to mít negativní dopad nejen na naše srdce ale i mozek, ledviny a cévy. Skoro polovina mladých pacientů s hypertenzí má ve věku 50 let poškozen jeden z těchto orgánů. Ale pokud se včas hypertenze léčí, lze negativní vývoj směrem k demenci příznivě ovlivnit. Důležité je zvolit správnou léčbu antihypertenzivními léky a jejich vhodnou kombinaci. U mladších jedinců s hypertenzí klademe důraz na změnu životního stylu, snažíme se zabránit tloustnutí, pacient by měl mít dostatek pohybu, zdravou výživu, neměl by kouřit, a naopak by měl mít pravidelné kontroly hodnot krevního tlaku. Pokud tato režimová opatření nestačí, dochází k nasazení antihypertenzní léčby.

Počet pacientů s demencí se může více než dvojnásobit

Nejen v ČR dochází vlivem stárnutí k nárůstu četných kognitivních poruch (problémy s pamětí, myšlením apod). Odhaduje se, že do roku 2050 se počet pacientů s demencí u nás více než zdvojnásobí ze stávajících 180 000 na 400 000 případů. „A k rozvoji demence přispívá i hypertenze, a to cestou zvýšení tuhosti tepen v mozku. Jak vyplývá z klinického výzkumu, přítomnost hypertenze ve středním věku zvyšuje riziko vzniku demence o 61 %. 

„Neléčená mírná až střední hypertenze ve věku 50–60 let zvyšuje riziko lézí bílé hmoty (abnormality na mozku) spojených s demencí. Již krevní tlak 120/80 mm Hg ve věku 19–40 let je spojen s redukcí šedé hmoty mozkové. To vše naznačuje, že cestou, jak omezit rozsah nástupu demence, je včasná a důsledná léčba hypertenze již od mládí,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě a dodává: „V současné době stojíme v ČR na prahu pandemie demence, kterou dosud nedokážeme léčit. Změny v mozku související s demencí navozenou hypertenzí jsou nevratné. Jejich rozvoj začíná se vznikem hypertenze již od mládí a kumuluje se v čase. Pro mozek je věk vzniku hypertenze zásadní: hypertenze, která se rozvine již v mládí, je spojena s horší prognózou než hypertenze se začátkem v pozdním věku. Včasné zachycení a zahájení antihypertenzní léčby v mládí a důsledná dlouhodobá kontrola hypertenze může rozvoj poklesu kognitivních funkcí a demence zvrátit. S léčbou je třeba začít již u mladých nízkorizikových pacientů.

Demence je multifaktoriální onemocnění a vysoký krevní tlak je pouze jedním z mnoha faktorů, které mohou přispět k jejímu vývoji. Existuje mnoho dalších rizikových faktorů, jako je genetika, obezita, diabetická onemocnění, kouření, fyzická nečinnost a vysoké hladiny cholesterolu, které mohou také hrát roli v rozvoji demence.

Mozek jako cílový orgán hypertenze

Mezi cílové orgány hypertenze patří cévy, srdce, ledviny, mozek a oči. Ve studii se 142 pacienty s hypertenzí ve věku nad 65 let bylo zjištěno poškození srdce u 21 %, poškození ledvin u 26 % a poškození mozku u 44 % zúčastněných. Poškození mozku je diagnostikováno pomocí magnetické rezonance, kde je vidět zmnožení bílé hmoty, drobné infarkty a drobná krvácení. Bez magnetické rezonance pacienti o těchto změnách nemusí vůbec vědět. Pro dosažení rychlé a účinné kontroly hypertenze je obvykle potřeba změna životního stylu a farmakologická léčba, především kombinační. 

Negativní vliv vysokého krevního tlaku na cílové orgány se časem zvyšuje. Pokud jsou tedy cévy vystaveny vysokému krevnímu tlaku dlouhodobě, je riziko poškození cílových orgánů výraznější. Z tohoto pohledu je riziková zejména hypertenze u osob mladšího a středního věku s předpokládanou větší zbývající délkou života, a tedy i dlouhodobější expozicí cévní stěny vysokému krevnímu tlaku. Hypertenzi v mládí proto nelze považovat za neškodné onemocnění a její léčbu odkládat.

O prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění se dozvíte více na stránkách projektu www.srdcevhlave.cz. Projekt se snaží zlepšit informovanost ohledně rizik spojených s vysokým krevním tlakem a vysokým cholesterolem či nedodržováním předepsaného léčebného schématu.    

TZ_Srdce _v_hlave_demence_a_hypertenze_03_07_2023.docx (0,03 MB)