Z mrazu do přetopené tramvaje. Zimní oblékání má jednu přehlíženou chybu

Venku mrzne, v tramvaji je přes dvacet stupňů a v kanceláři se topí naplno. Zimní oblékání tak není jen otázkou ochrany před chladem. Člověk se může během několika minut zpotit, aniž by si to pod několika vrstvami oblečení vůbec uvědomil. Vlhké tričko, spodní prádlo nebo ponožky pak mohou způsobovat nepříjemný pocit chladu při návratu ven. Odborníci proto upozorňují, že v zimě není důležitá pouze tloušťka oblečení, ale především schopnost materiálů odvádět vlhkost a přizpůsobit se změnám teplot.

Z mrazu do přetopené tramvaje

Typický zimní pracovní den může znamenat několik výrazných změn teploty. Člověk vyjde z domu do mrazu, svižnou chůzí se zahřeje, nastoupí do vytopeného autobusu a následně stráví několik hodin v kanceláři. Zimní bunda, svetr a další vrstvy, které byly venku příjemné, najednou brání tělu zbavovat se přebytečného tepla.

Pocení přitom není vyhrazené jen letním vedrům nebo sportu. Tělo se jeho prostřednictvím ochlazuje vždy, když potřebuje regulovat svou teplotu. V zimě ale pot často zůstává skrytý pod oblečením. Problém nastává při dalším přechodu do chladného prostředí, kdy vlhké vrstvy mohou urychlovat ztrátu tělesného tepla.

„V zimě lidé často přemýšlejí hlavně nad tím, aby jim nebyla zima. Méně už řeší, co se stane, když se během cesty do práce nebo v obchodním centru zpotí. Přitom právě první vrstva rozhoduje o tom, jestli zůstane pokožka v relativním suchu. Pokud si člověk oblékne několik silných vrstev a pod nimi má bavlněné tričko, které nasákne potem, nemusí mu být příjemně ani v kvalitní zimní bundě,“ říká Adam Rožánek ze specializovaného internetového obchodu Trenýrkárna.cz.

Proč může mokrá bavlna studit

Bavlna patří mezi nejoblíbenější materiály pro každodenní nošení. Je příjemná na dotek a při běžném používání poskytuje dobrý komfort. Její nevýhodou při vyšším pocení je však schopnost absorbovat značné množství vlhkosti a pomalejší schnutí.

Pokud člověk zůstává ve vytopené místnosti, nemusí si vlhkého oblečení výrazně všímat. Jakmile ale vyjde do zimy, mokrá tkanina v kontaktu s pokožkou může způsobovat nepříjemné ochlazování. Proto se při aktivnějším pohybu nebo častém střídání teplot vyplatí zvážit funkční syntetické materiály či lehké merino. Ty mají odlišné vlastnosti při práci s vlhkostí a mohou být praktičtější než silná bavlněná vrstva.

Spodní prádlo se pod zimními vrstvami neztratí

Zatímco výběru bundy nebo svetru věnujeme značnou pozornost, spodní prádlo často zůstává stranou. Přitom boxerky, kalhotky nebo podprsenka jsou v přímém kontaktu s pokožkou a pod několika vrstvami oblečení se mohou snadněji projevit problémy s vlhkostí, střihem nebo prodyšností.

„V zimě není automaticky potřeba silnější spodní prádlo. Pokud člověk většinu dne tráví ve vytopené kanceláři, může být příliš teplý materiál spíše na obtíž. Důležité je, aby prádlo dobře sedělo, nikde se neshrnovalo a odpovídalo tomu, jak se během dne pohybujeme. Jiný komfort potřebuje člověk sedící osm hodin u počítače a jiný ten, kdo pravidelně přechází mezi venkovním chladem a vytopenými prostory,“ vysvětluje Sabina Vašáková, zástupkyně značky Styx.

Důležitá je také kombinace jednotlivých vrstev. I kvalitní funkční spodní prádlo může ztrácet část svých praktických výhod, pokud další oblečení nedokáže vlhkost dostatečně propouštět nebo se člověk zbytečně přehřívá.

Merino nebo syntetika? Záleží na tom, kolik se hýbete

Neexistuje jeden materiál, který by byl ideální pro všechny zimní situace. Moderní syntetická vlákna dokážou rychle odvádět vlhkost a zpravidla také rychle schnou. Hodí se proto zejména pro sport, svižnou chůzi nebo aktivní práci. Merino vlna zase nabízí dobré termoregulační vlastnosti, dokáže přijmout část vlhkosti do struktury vlákna a při běžném nošení bývá příjemná i při změnách teplot.

„Častou chybou je představa, že čím silnější termoprádlo, tím lépe. Jenže člověk, který jde rychle pěšky nebo jede na kole, potřebuje něco jiného než ten, kdo stojí dvě hodiny venku. Při pohybu je často výhodnější lehčí první vrstva, která dobře pracuje s potem. Naopak při dlouhém pobytu v chladu bez většího pohybu oceníme více izolace. Termoprádlo bychom proto měli vybírat podle aktivity, nikoliv pouze podle venkovní teploty,“ říká Adam Rožánek z Trenýrkárna.cz.

Studené nohy nemusí znamenat slabé ponožky

Podobný problém se v zimě objevuje také u chodidel. Člověk si pořídí silné ponožky a teplé zimní boty, přesto má po několika hodinách nepříjemně studené nohy. Příčinou nemusí být nedostatečná izolace, ale také vlhkost a nedostatek prostoru uvnitř obuvi.

Chodidla se potí i v zimě. Pokud ponožky zadržují vlhkost a boty špatně větrají, může být noha po několika hodinách mokrá. Příliš silná ponožka navíc zabírá místo, které chodidlo potřebuje, a v těsné botě může zvyšovat tlak na prsty.

„Lidé se často snaží vyřešit studené nohy tím, že si vezmou co nejsilnější ponožky. Jenže pokud tím vyplní veškerý volný prostor v botě, nemusí jim být tepleji. Důležité je, aby měly prsty dostatek místa, obuv nikde netlačila a ponožka dokázala pracovat s vlhkostí. Někdy může být tenčí merino ponožka v dobře padnoucí botě příjemnější než dvě vrstvy silných bavlněných ponožek,“ vysvětluje Jiří Chalupný ze specializovaného obchodu naBOSO.cz.

Nejdůležitější zimní pravidlo? Nepřehřívat se

Při zimním oblékání se vyplatí myslet na celý den, nikoliv pouze na několik minut strávených venku. Pokud člověk ví, že bude přecházet mezi mrazem a vytopenými prostory, měl by mít možnost jednotlivé vrstvy snadno odkládat. V tramvaji nebo obchodním centru může pomoci už rozepnutí či svléknutí bundy, při delším pobytu uvnitř také odložení svetru.

„Praktické je rovněž přizpůsobit oblečení intenzitě pohybu. Na zimní procházku, běh nebo cestu na kole se hodí jiné vrstvení než na dlouhé čekání na zastávce. A pokud člověk ví, že se cestou do práce výrazně potí, může být užitečné mít v kanceláři suché tričko nebo ponožky na převlečení,“ dodává Sabina Vašáková ze Styx.

TZ_Trenyrkarna_v_zime_se_potime_04_11_2026.docx (0,02 MB)