Vánoční brigáda bez daňových překvapení. Na co se zeptat před podpisem dohody

Výpomoc v obchodě, balení zásilek nebo prodej na vánočních trzích mohou přinést vítané peníze na dárky. Částka uvedená v nabídce ale nemusí být částkou, která dorazí na účet. Rozhoduje druh dohody, měsíční výdělek i to, zda brigádník pracuje ještě jinde a kde podepsal prohlášení k dani. Před nástupem se proto vyplatí zjistit nejen hodinovou sazbu, ale také předpokládanou čistou odměnu a případné povinnosti po skončení roku.

DPP a DPČ mají odlišná pravidla

„První otázka má směřovat k tomu, na jakou dohodu budete pracovat. Dohoda o provedení práce, tedy DPP, umožňuje u jednoho zaměstnavatele odpracovat nejvýše 300 hodin za kalendářní rok. Jestliže jste u stejné firmy měli už letní brigádu, započítají se i tehdejší hodiny. Novým podpisem se limit neobnovuje. U dohody o pracovní činnosti, tedy DPČ, nesmí práce překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, obvykle 20 hodin týdně,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Rozdíl je také v odvodech. U DPP vzniká v roce 2026 účast na sociálním a zdravotním pojištění při měsíčním příjmu od 12 000 korun včetně. U běžné DPČ je rozhodnou hranicí 4 500 korun. U sociálního pojištění DPČ záleží také na sjednaném příjmu a na tom, zda jde o zaměstnání malého rozsahu. Nelze tedy automaticky přenášet zkušenost z jedné dohody na druhou. Více DPP u stejného zaměstnavatele se pro posouzení příjmového limitu sčítá.

Hrubá odměna nemusí odpovídat výplatě

Před podpisem si nechte potvrdit, zda nabízená sazba znamená hrubou, nebo čistou odměnu. Z hrubé částky se podle konkrétní situace odečítá daň a pojistné. Stejná hodinová sazba proto může dvěma brigádníkům přinést rozdílnou výplatu. Zeptejte se také, zda odhad výdělku zahrnuje příplatky a případné odměny.

Student si například na DPP vydělá 10 000 korun za měsíc. Pokud u zaměstnavatele platně podepíše prohlášení k dani a uplatní základní slevu na poplatníka, daň po slevě vyjde nulová. Protože příjem nedosahuje hranice pro pojistné, dostane při absenci dalších srážek celých 10 000 korun. Bez podepsaného prohlášení zaměstnavatel z této DPP srazí patnáctiprocentní daň a vyplatí 8 500 korun.

„Při dosažení hranice pro pojištění se pojistné počítá z celého příslušného příjmu, nikoli pouze z částky nad limitem. Vyšší hrubá odměna tak nemusí znamenat stejný nárůst čistého výdělku. Pokud se blížíte limitu, požádejte mzdovou účetní o orientační výpočet včetně plánované mimořádné odměny,“ říká Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.

Prohlášení k dani nepodepisujte současně u dvou firem

Takzvaný růžový formulář umožňuje zaměstnavateli zohlednit při výpočtu měsíční zálohy daňové slevy. Základní sleva na poplatníka činí v roce 2026 měsíčně 2 570 korun. Pro stejné období ji ale nelze prostřednictvím prohlášení uplatňovat současně u více zaměstnavatelů. Zaměstnanec, který má prohlášení podepsané v hlavní práci, je proto nemůže na stejné období podepsat také u vánoční brigády.

Prohlášení není výsadou studentů. Za splnění podmínek ho může podepsat také rodič na rodičovské nebo jiný brigádník. Samotné potvrzení o studiu přitom podpis nenahrazuje a studium automaticky neznamená výdělek bez daně. Pro zdanění odměn za rok 2026 se zvláštní sleva na studenta neuplatňuje.

Před nástupem proto novému zaměstnavateli řekněte, zda máte další zaměstnání a kde už prohlášení podepsané je. Nespoléhejte na to, že krátká brigáda nebo práce pouze o víkendech představuje výjimku.

Nízký výdělek sám neřeší zdravotní pojištění

„U dohody pod odvodovou hranicí je potřeba oddělit čistou výplatu od celkového vyřešení zdravotního pojištění. Pokud z dohody pojistné neodchází, neznamená to automaticky, že je za člověka hradí někdo jiný. Student nebo rodič musí mít ověřené, zda skutečně patří mezi osoby, za které platí stát. U zaměstnance může být pojištění řešeno hlavním pracovním poměrem,“ upozorňuje Anna Kevorkyan z JenPráce.cz

Kdo po celý kalendářní měsíc nemá zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění, není OSVČ a neplatí za něj stát, musí řešit pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. U pojištěné dohody může navíc podle osobní situace vzniknout doplatek do minimálního vyměřovacího základu. I proto je vhodné mzdové účetní sdělit svůj skutečný status.

Po brigádě si vyžádejte podklady k dani

Ještě před odchodem zjistěte, zda zaměstnavatel odváděl srážkovou daň, nebo zálohy na daň. Při souběhu dvou zaměstnání se zálohovou daní zpravidla vzniká povinnost podat vlastní daňové přiznání. DPP zdaněná srážkou u druhé firmy naproti tomu sama o sobě tuto povinnost běžně nevyvolá.

„Český daňový rezident však může příjmy z dohody zdaněné srážkou zahrnout do přiznání dobrovolně. Pokud pracoval jen část roku a nevyužil celou roční slevu na poplatníka, může získat sraženou daň zpět. Vrácení není automatické a záleží na celoročních příjmech. Schovejte si proto výplatní pásky a vyžádejte příslušné potvrzení o příjmech a odvedené dani,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Co se změní od ledna 2027

Od ledna 2027 se u dohody o provedení práce (DPP) zvýší hranice pro odvody sociálního a zdravotního pojištění z 12 000 na 12 500 korun hrubého měsíčně. U dohody o pracovní činnosti (DPČ) vzroste rozhodný příjem ze 4 500 na 5 000 korun. Pro zdravotní pojištění u DPČ se posuzuje dosažený měsíční příjem, u sociálního záleží také na sjednaném příjmu a na tom, zda jde o zaměstnání malého rozsahu. Minimální hodinová mzda při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin stoupne na 148,30 koruny a vztahuje se i na dohody. Osoby bez zdanitelných příjmů budou za zdravotní pojištění platit 3 362 korun měsíčně.

Vrátí se také sleva na studenta, a to až 4 020 korun ročně. Při měsíčním uplatňování u zaměstnavatele jde o 335 korun. Nárok je třeba doložit potvrzením školy; sleva se při splnění zákonných podmínek uplatní do dovršení 26 let, u prezenčního doktorského studia do 28 let. Pokud daň už vynuluje základní sleva na poplatníka, sleva na studenta výplatu nezvýší. Za rok 2026 ji nelze uplatnit ani v přiznání či ročním zúčtování provedeném v roce 2027.

„U podlimitních dohod bez podepsaného prohlášení k dani nahradí dosavadní patnáctiprocentní srážkovou daň stejně vysoká záloha ve zvláštním režimu. U DPP s hrubou odměnou 10 000 korun tak bez dalších srážek zůstane výplata 8 500 korun. Takto zdaněný příjem od druhého zaměstnavatele sám o sobě nezakládá povinnost podat daňové přiznání ani nebrání ročnímu zúčtování u hlavního zaměstnavatele; do tohoto zúčtování se ale nezahrnuje. Brigádník může všechny takto zdaněné příjmy dobrovolně zahrnout do vlastního přiznání a sražené zálohy započíst na výslednou daň,“ dodává Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.