Dat mají města stále více. Skutečná hodnota vzniká až jejich využitím

Jak mohou radnice využít dopravní data při plánování ulic a na co si dát pozor při zavádění umělé inteligence do městských služeb? I těmto otázkám se věnoval minulý týden Smart City Expo World Congress v Barceloně. Své postřehy přináší Michal Holoubek, produktový manažer společnosti VARS.

Z letošního Smart City Expo World Congress v Barceloně si odvážím především přesvědčení, že přístup měst k technologiím a datům vstupuje do dospělejší fáze. Technologie se zlepšují, ale zásadních revolučních technologických novinek bylo na letošním kongresu pomálu. Většinou jsme sledovali evoluci známých řešení. To samo o sobě není zklamání. Pro města je důležitější, zda technologie pomůže vyřešit konkrétní problém, než jestli dokáže ohromit návštěvníka veletrhu. Právě schopnost převést technický pokrok do každodenního fungování města podle mě rozhodne o úspěchu celého oboru.

Od sběru dat k rozhodování

Mobilita patřila z mého pohledu k nejviditelnějším tématům kongresu. Zároveň se stále více prolíná s dalšími oblastmi městského života. Doprava ovlivňuje využití veřejného prostoru, životní prostředí i dostupnost služeb. Představa města jako jednoho organismu tak získává velmi praktický obsah. Rozhodnutí v jedné oblasti se projeví v několika dalších a technologie by tuto provázanost měly respektovat.

Přesto jsem mezi vystavovateli viděl spíše jednoúčelová řešení než aplikace, které dokážou propojovat širší souvislosti. Čekal jsem také více firem zaměřených na analytiku dopravních dat. Právě tady přitom vidím velký prostor. Získat další údaj už často není největší problém. Mnohem náročnější je zasadit ho do kontextu a využít při rozhodování.

U měst je tento posun dobře patrný. Dříve se hodně řešilo, jak data vůbec získat. Dnes stále častěji zaznívá otázka, co s daty, která už máme. Samotná existence senzorů, kamer nebo databází lepší dopravu nezajistí. Je třeba vědět, na jakou otázku hledáme odpověď a kdo podle ní následně něco udělá. Jinak hrozí, že budeme jen stále přesněji popisovat problémy, které zůstávají nevyřešené.

Za pozitivní považuji zájem měst o konkrétní zkušenosti a ochotu je sdílet. Vedle prezentací technologií potřebujeme slyšet, co se osvědčilo v provozu, kde vznikly komplikace a co by dnes město udělalo jinak. Taková zkušenost může být pro další radnici cennější než působivá ukázka produktu. Pomáhá totiž lépe formulovat zadání i realisticky nastavit očekávání.

AI postupuje rychleji než debata o její bezpečnosti

Umělá inteligence byla prakticky všude. V oblastech, kde se používá delší dobu, například při analýze videa, je pokrok opravdu působivý. Schopnosti, které byly před rokem či dvěma výjimečné, se rychle stávají běžnou součástí nabídky. Tady je dobře vidět, že i postupný vývoj může během krátké doby výrazně změnit možnosti celého odvětví.

U velkých jazykových modelů se debata často soustředila na rychlost. Zaznívaly příklady zrychlené administrativy i aplikací vytvořených během několika dnů. Rozumím nadšení z nástroje, který dokáže ušetřit tolik práce. Překvapilo mě ale, jak málo prostoru dostávala bezpečnost. Zvlášť ve chvíli, kdy se bavíme o využití technologií ve veřejné správě a městské infrastruktuře, kde budou bezpečnost, ochrana dat a odpovědnost zásadně ovlivňovat způsob, jakým bude možné AI skutečně využívat.

Rychle vytvořená aplikace ještě neříká mnoho o tom, jak spolehlivě bude fungovat v běžném provozu. Musíme se ptát, s jakými daty pracuje, kdo k nim má přístup, jak se ověřují výstupy, co nastane při chybě a jak bude možné aplikaci dlouhodobě udržovat a rozvíjet. Stejně podstatné je určit odpovědnost. Nadšení z toho, že systém něco umí, nesmí předběhnout porozumění tomu, za jakých podmínek mu můžeme důvěřovat.

Obávám se, že pokud tuto část podceníme, čekají nás nepříjemné zkušenosti. Na kongresu ale byly i výjimky, které bezpečnost braly vážně. Právě s těmito lidmi jsme si velmi dobře rozuměli a chceme zůstat v kontaktu. Pro město má hodnotu jen takové řešení, na které se může dlouhodobě spolehnout. Rychlost vývoje je jen jedna část této rovnice.

Nové nápady se objevují i mimo velké expozice

Nejvíce jsem se tradičně těšil na startupy a univerzitní firmy. Letos dostaly ještě více prostoru než v minulých letech a bylo to ku prospěchu věci. Startupy a univerzitní firmy nejsou tolik svázány s pravidly a postupy v zavedených firmách a díky tomu mají víc možností zkoušet neprošlapané cesty. Ne každý z těchto nápadů se samozřejmě prosadí, ale právě ochota zkoušet nové věci a přijmout určitou míru rizika přináší úplně nové přístupy. Pro obor je důležité, aby vedle zdokonalování zavedených produktů zůstával prostor také pro nové experimenty.

Česká expozice jako místo spolupráce

Velmi dobrou zkušeností pro mě byla účast VARS v Českém národním pavilonu. Společný prostor pro firmy, města, univerzity a státní instituce fungoval jako přirozené centrum setkávání. Tematické akce přiváděly další návštěvníky a byl i čas na rozhovory, pro které během běžného pracovního roku není mnoho prostoru. Byla to i příležitost osobně se poznat s lidmi, které jsme dosud znali jen z e-mailů.

Vedle kontaktů se zahraničními partnery jsme tak posílili vazby uvnitř české komunity. To považuji za podstatný výsledek. Máme firmy, výzkum i zkušenosti měst, které si zaslouží mezinárodní pozornost. Společná prezentace jim pomáhá být vidět a zároveň otevírá cestu ke spolupráci. Právě schopnost spojit znalosti a dovést je do praxe je nakonec to, co potřebují města i jejich dodavatelé, aby přinesli konkrétní zlepšení obyvatelům i návštěvníkům měst.