Velké prosklené plochy přehřívají byty i domy. Pomoci může správné stínění, větrání i práce se světlem

Moderní architektura sází často na velká okna, francouzské prosklené stěny a maximální propojení interiéru se světlem. Přestože podobná řešení působí atraktivně a vzdušně, během letních měsíců mohou přinášet i výrazné problémy. Stále více domácností totiž řeší přehřívání bytů a domů, vysoké teploty v interiéru nebo zhoršený komfort při práci i spánku.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) budou vlny veder v Evropě stále častější a budovy budou muset více využívat pasivní způsoby chlazení, například kvalitní venkovní stínění, omezení přehřívání interiéru nebo chytré větrání. Problém přehřívání se přitom netýká jen starších budov, ale často i moderních novostaveb s velkými prosklenými plochami. Řešením pak nemusí být jen energeticky náročné používání klimatizace.

Prosklené prostory se v létě mění ve skleníky

Velké množství slunečního záření dokáže interiér během dne výrazně zahřívat. Kritické bývají hlavně byty a prostory domů orientované na jih a západ, podkrovní prostory nebo moderní novostavby s rozsáhlým prosklením. Teplota v interiéru pak může během horkých dnů stoupat na velmi nepříjemné hodnoty.

„Problém bývá často v tom, že moderní byty a domy jsou navrženy s důrazem na co nejnižší tepelné ztráty během zimy. Kvalitní izolace a dobře těsnící okna sice pomáhají šetřit energie, během letních měsíců ale zároveň komplikují přirozené ochlazování interiéru. Pokud se k tomu přidají velké prosklené plochy bez účinného venkovního stínění, začne se sluneční energie hromadit uvnitř a interiér se může během dne přehřívat podobně jako skleník,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.

Klimatizace nemusí být jediné řešení

Mnoho lidí automaticky sahá po klimatizaci, ta ale nemusí být jediným ani nejefektivnějším řešením. Velký význam má správné venkovní stínění, které dokáže zachytit sluneční paprsky ještě před sklem.

„Lidé často problémy s vedrem řeší klimatizaci. Přitom velké části problémů lze předejít správným stíněním a odborným výběrem správného řešení. U velkých prosklených ploch je důležité zabránit tomu, aby se sluneční energie vůbec dostala dovnitř a tomu mohou pomoci zejména venkovní žaluzie nebo kvalitní blackout rolety,“ říká Terezie Gálová ze specializované platformy Žaluzieee.

Důležitou roli hraje také práce s větráním. Přes den bývá vhodnější okna spíše zavírat a větrat intenzivně až večer nebo brzy ráno, kdy jsou venkovní teploty nižší. Pomoci mohou i světlé barvy v interiéru, omezení zbytečných zdrojů tepla nebo chytré řízení stínění podle intenzity slunce.

„Přehřívání domácností už dnes není jen otázkou komfortu, ale stále více i ekonomiky provozu. Pokud domácnost musí několik měsíců intenzivně chladit klimatizací, výrazně rostou náklady na energie. Prevence bývá z dlouhodobého pohledu výrazně efektivnější,“ říká Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz. „Spotřeba energie na chlazení budov pak patří celosvětově mezi nejrychleji rostoucí segmenty spotřeby elektřiny,“ dodává.

Přehřátý byt zhoršuje spánek i soustředění

Dlouhodobě vysoké teploty v interiéru mohou ovlivňovat také zdraví a psychickou pohodu. Přehřáté místnosti bývají spojovány s horším spánkem, nižší koncentrací, únavou nebo vyšší podrážděností. Problematické jsou hlavně tropické noci, kdy teplota neklesá ani během spánku.

„Velké prosklené plochy mohou fungovat skvěle, ale musí být dobře navržené a doplněné vhodnými stínícími systémy. Pokud se podcení orientace domu, typ skla nebo stínění, může být výsledkem velmi nepříjemné bydlení během každého léta,“ uzavírá Terezie Gálová ze specializované platformy Žaluzieee.