Víno nemá rádo výlohy ani světlo v kuchyni. Kterým škodí nejvíce?
- Pressroom
- ZWG.WINE
- Tiskové zprávy
- Víno nemá rádo výlohy ani světlo v kuchyni. Kterým škodí nejvíce?
O víně se běžně říká, že mu nesvědčí vysoká teplota. Méně známým nepřítelem je však světlo. Láhev ponechaná na kuchyňské lince, v prosklené vitríně nebo na polici proti oknu může postupně ztrácet svěží ovocné aroma a získat nepříjemné sirné tóny. Jaká vína a lahve jsou nezranitelnější?
Barevná láhev není jen součástí designu. Tmavě zelené nebo hnědé sklo funguje jako ochranný filtr, který omezuje množství světla dopadajícího na víno. Čiré sklo naproti tomu umožňuje zákazníkovi vidět atraktivní barvu růžového či bílého vína, poskytuje mu však podstatně menší ochranu. „Rozdíl nemusí být důležitý, pokud je láhev uložena v krabici nebo temném sklepě. Problém vzniká především tehdy, když stojí týdny na osvětlené polici, ve výloze nebo doma poblíž okna. Čiré lahve se používají hlavně proto, aby vynikla barva vína. U růžových vín může být právě jemný odstín jedním z důvodů, proč po nich zákazník sáhne. Taková láhev ale vyžaduje šetrnější zacházení. Neměla by dlouhodobě stát na denním světle ani pod intenzivním osvětlením,“ vysvětluje Miroslav Majer ze ZNOVÍN ZNOJMO.
Když se ve víně probudí sirné tóny
Působením světla mohou ve víně probíhat fotochemické reakce označované jako „light strike“ nebo také světelná pachuť. Důležitou roli v nich hraje riboflavin neboli vitamin B2, který je přirozeně přítomný ve víně. Po vystavení určitým částem světelného spektra může reagovat se sirnými aminokyselinami a přispět ke vzniku těkavých sirných látek. Výsledkem není jedna snadno rozpoznatelná vůně. Poškozené víno může připomínat vařené zelí, cibuli, mokrou vlnu nebo sirky. Současně zpravidla slábne jeho svěží ovocný projev.
„Člověk proto nemusí ihned dojít k závěru, že víno poškodilo světlo. Často má pouze dojem, že je nevýrazné, unavené nebo jednoduše nechutná tak dobře, jak očekával. Světelnou pachuť si lze splést s jinými problémy, protože se může projevit ztrátou ovocnosti i různými sirnými tóny. Na rozdíl například od lehce reduktivního aroma se však poškození způsobené světlem nemusí po chvíli ve sklenici ztratit. Provzdušnění proto není spolehlivou cestou, jak takové víno napravit,“ říká Petr Chaloupecký/nebo někdo jiný z Vinařství LAHOFER.
Odborné poznatky ukazují, že u citlivého bílého nebo šumivého vína v čirém skle mohou změny při intenzivním osvětlení začít již během několika hodin. Nelze však stanovit jednu univerzální dobu, po které se každá láhev znehodnotí. Záleží na složení konkrétního vína, barvě a tloušťce skla, síle i spektru světelného zdroje a délce působení. Nejagresivnější je přímé sluneční záření, rizikem ale může být také dlouhodobé umělé osvětlení.
Červená vína jsou odolnější, nikoli nezranitelná
Nejcitlivější bývají lehká bílá a šumivá vína. Červená vína mají díky vyššímu obsahu fenolických látek přirozeně lepší ochranu před některými světelnými reakcemi a navíc se obvykle prodávají v tmavých lahvích. To však neznamená, že mohou bez následků stát na slunci. Vedle světla se v takovém místě zpravidla zahřívají, což urychluje jejich stárnutí a může měnit barvu, vůni i chuť.
„U domácího skladování často nejde o jeden zásadní prohřešek, ale o kombinaci podmínek. Láhev stojí v kuchyni, přes den na ni dopadá světlo a zároveň se nachází v místnosti, kde se při vaření střídá teplota. Pro víno je přitom vhodnější stabilní, chladnější a tmavé prostředí. Riziková může být také dekorativní vinotéka s prosklenými dveřmi, pokud stojí proti oknu. Samotné sklo ani vnitřní osvětlení automaticky neznamená problém, důležité je však sledovat, zda na lahve dlouhodobě nedopadá slunce. Osvětlení vinotéky je vhodné zapínat jen na nezbytnou dobu,“ říká Miroslav Majer ze ZNOVÍN ZNOJMO.
Nejlepší obranou je obyčejná tma
Pro lahve určené k brzkému vypití není nutné budovat profesionální sklep. Stačí uzavřená skříň, spíž nebo temnější místo se stabilní teplotou. Víno by nemělo stát na parapetu, nad chladničkou, vedle trouby ani na otevřené polici přímo proti oknu. Čiré lahve je možné ponechat v původní krabici nebo je alespoň uložit do zadní části skříně.
„Pozornost se vyplatí věnovat také nákupu. Jedna láhev vystavená ve výloze může vypadat lákavě, pro samotné pití je však lepší vzít kus uložený v krabici nebo v méně osvětlené části prodejny. U vína nelze pohledem spolehlivě poznat, jak dlouho a jak intenzivně bylo světlu vystaveno. Barva lahve napoví, jak velkou ochranu víno má, ale podstatná je celá jeho cesta od vinařství až ke spotřebiteli. Dobře uložené víno v čirém skle může být v perfektní kondici, zatímco nevhodně vystavené lahvi nemusí pomoci ani tmavší sklo. Nejjednodušším pravidlem zůstává uchovávat víno v chladu, bez výkyvů a především ve tmě,“ dodává Petr Chaloupecký/nebo někdo jiný z Vinařství LAHOFER.