Co zaměstnancům a zaměstnavatelům dnes AI skutečně přináší a kde jsou limity a rizika?

Umělá inteligence (AI) se stává pevnou součástí českých pracovišť. Již dávno nejde jen o výsadu technologických firem – s AI dnes pracují administrativní pracovníci, personalisté, marketéři, účetní i řadoví zaměstnanci v zákaznických centrech. Kde a jak ale skutečně pomáhá – a kde naopak může představovat hrozbu?

 

Co zaměstnancům AI přináší

AI šetří čas, automatizuje rutinu

Nástroje typu Gmail Duet nebo Microsoft 365 Copilot zvládnou účinně pomoci se spoustou časově náročných rutinních prací. „Třídění pošty, plánování schůzek i okamžité sumarizace dlouhých dokumentů jsou pro AI otázkou vteřin a zaměstnanci se mohou věnovat kreativním nebo strategickým činnostem. Například průzkum AI Works společnosti Google spočítal, že automatizací administrativy ušetří průměrný zaměstnanec 122 hodin ročně, tedy téměř tři pracovní týdny,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy Gopas.

Lepší rozhodování z dat

„Prediktivní modely poháněné umělou inteligencí výrazně mění způsob, jakým firmy rozhodují a data přicházejí automaticky a rychle. V marketingu to znamená schopnost přesněji cílit kampaně a předvídat chování zákazníků, v personalistice automatizovat hromadné nábory nebo navýšit kvalitu komunikace k zaměstnancům, ve financích pak například rychle odhalit rizikové transakce nebo modelovat dopady investičních rozhodnutí,“ říká Michal Španěl datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz. „Umělá inteligence tak firmám poskytuje oporu při strategickém plánování i každodenním rozhodování, zvyšuje přesnost predikcí a snižuje závislost na domněnkách,“ dodává.

Podpora psaní a překladu

„Nástroje jako ChatGPT, Grammarly nebo DeepL výrazně zjednodušují a urychlují práci s textem. Díky nim mohou zaměstnanci rychleji formulovat myšlenky, upravit stylistiku dokumentů, odhalit gramatické chyby nebo efektivně překládat odborné materiály do cizích jazyků. Tato řešení jsou dostupná nejen specialistům, ale i běžným uživatelům bez hlubších jazykových znalostí. V praxi to znamená úsporu času při tvorbě nabídek, přípravě smluv, e-mailů nebo interních zpráv,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.

Cílené vzdělávání

„Moderní vzdělávací platformy využívající umělou inteligenci umožňují firmám i jednotlivcům přizpůsobit rozvoj dovedností konkrétní pracovní pozici, výkonnosti zaměstnance i jeho dlouhodobým cílům. AI systémy dokážou analyzovat silné a slabé stránky jednotlivců a na základě těchto dat doporučit vhodné kurzy, školení nebo studijní materiály, čímž šetří čas a zvyšují efektivitu vzdělávání,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy Gopas.

Zlepšení pracovních procesů pomocí RPA

Robotic Process Automation (RPA) pomáhá firmám zrychlit a zefektivnit rutinní procesy, jako je zadávání dat, fakturace nebo zpracování objednávek. „Díky integraci RPA do pracovních procesů mohou firmy snížit chybovost a zvýšit produktivitu, což je klíčové například ve finančním a zákaznickém oddělení. Díky nedávným pokrokům ve schopnostech AI agentů mohou být v některých firmách nahrazeny celá oddělení pouze jedním operátorem, který jen bude kontrolovat výstupy umělé inteligence,“ říká Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz.

Kde naopak AI zaměstnance ohrožuje

Nahrazování pozic

Je faktem, že působením AI hrozí zánik některých pracovních pozic. „Nejohroženější jsou ty založené na rutinních, opakujících se činnostech, které lze snadno převést do algoritmického řešení. Zánik se tak týká především administrativních pozic, jako jsou operátoři zákaznických linek, datoví operátoři, účetní asistenti nebo pracovníci back office,“ říká Michal Španěl z pracovního portálu JenPráce.cz. Světové ekonomické fórum (WEF) odhaduje čistou destrukci osmi procent stávajících pracovních míst do roku 2030. Tento trend přitom nepostihuje jen dělnické profese – vlivem generativní AI se mění i struktura práce v marketingu, právu či v médiích. „Řada nových pozic nicméně má vzniknout, zejména v oblasti kyberbezpečnosti, či oblasti nastavování AI agentů, jejich kontrole a údržbě, “ dodává Španěl. 

AI dohled nad zaměstnanci

Stále častěji firmy zavádějí sledování pracovního chování pomocí nástrojů s umělou inteligencí. Systémy sledují úhozy na klávesnici, pohyb myši, časy přihlášení, používání jednotlivých aplikací i fyzický pohyb v kanceláři pomocí „badge swipe“ přístupových karet. V některých případech probíhá i automatická analýza firemních chatů, e-mailové komunikace či tónu hlasu během hovorů. Ačkoli je cílem těchto nástrojů optimalizace výkonu a odhalení neefektivity, mohou mít zároveň negativní dopady na zaměstnance, jejich duševní zdraví a výkon.

Úbytek dovedností

OECD také varuje, že v profesích, kde se AI nejvíce používá dochází k poklesu poptávky po některých manažerských a digitálních kompetencích. Pokud zaměstnanci začnou příliš spoléhat na automatizované nástroje pro psaní textů, tvorbu prezentací, analýzu dat či rozhodovací procesy, může dojít k postupné erozi jejich vlastních schopností. „Schopnost samostatně formulovat myšlenky, argumentovat, vyhodnocovat informace nebo přesvědčivě komunikovat jsou přitom nadále klíčové dovednosti pro kariérní růst a konkurenceschopnost na trhu práce. Tento efekt se neprojeví okamžitě, ale dlouhodobě může vést k tzv. digitálnímu zakrnění – kdy zaměstnanci sice zvládají ovládat nástroje, ale ztrácí vnitřní know-how. Firmy i jednotlivci by proto měli AI využívat jako pomocníka, nikoliv jako náhradu za vlastní myšlení,“ uzavírá Michal Černý z Audiopro.

Vznik technologických bariér

Implementace pokročilých AI systémů může některým zaměstnancům ztížit výkon práce, pokud nemají dostatečné technologické dovednosti. „V některých firmách se zavádí sofistikované nástroje bez odpovídajícího školení, což může vést k frustraci zaměstnanců a ke snížení pracovního výkonu,“ upozorňuje Jan Dvořák z Počítačové školy Gopas.