Státní veterinární správa zrušila mimořádná veterinární opatření omezující venkovní chov drůbeže. Apeluje na chovatele, aby své chovy nadále před ptačí chřipkou chránili

• Situace se zlepšila.
• Chovatelé mají ale i nadále dodržovat pravidla bezpečnosti.
• Nečistoty a krmivo okolo farem a chovů zvyšují riziko.

Státní veterinární správa s platností od 3. 3. 2023 ruší od prosince platná mimořádná veterinární opatření zakazující chov drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením ptačí chřipky. Důvodem ukončení opatření je zlepšení nákazové situace v ČR i zahraničí. Správa však vyzývá chovatele, aby nadále dodržovali pravidla biologické bezpečnosti v chovech, zejména minimalizovali kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky. Riziko šíření viru na člověka je stále přítomné.

Ptačí chřipka, virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, během posledních měsíců zasahuje chovy napříč ČR, a to celkem v 17 zjištěných ohniscích. To dosud poslední veterináři odhalili v malochovu v Krušovicích na Rakovnicku. Předchozí případ ptačí chřipky se objevil v malochovu drůbeže v Benicích na jihovýchodě Prahy.

„Přestože dochází k ukončení omezení venkovního chovu drůbeže, apelujeme na chovatele, aby si i nadále uvědomovali vysoké riziko, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti,“ uvedl ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán.

Ať už jde o produkci vajec nebo masa, o chov ekologický nebo konvenční, velký nebo malý, účinným řešením je v případě vypuknutí ptačí chřipky nouzová porážka postižených zvířat. „V boji proti této chorobě se proto chovatelé drůbeže musí zaměřit na prevenci. Klíčem je zde bio-bezpečnost, od plánování provozních zařízení, nastavení pravidel chování zaměstnanců, až po důkladné čištění vhodným čisticím vybavením,“ dodává Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

„Hlavními přenašeči viru jsou divocí ptáci, kterým chovatelé nemohou stoprocentně zabránit, aby létali nad jejich pozemky, přistávali tam, zanechávali výkaly a peří. Riziko nákazy volně žijícími ptáky je však nižší, pokud je farma pro ně neatraktivní, když v okolí neleží žádné krmivo a nečistoty, které by ptáky lákaly. Stejně tak by měly být sklady krmiva, další provozní sklady i samotné chovné prostory zakryty, případné trhliny a díry ucpány,“ dodává Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Státní veterinární správa zakázala kvůli šíření ptačí chřipky loňského 14. prosince v celé zemi venkovní chov drůbeže. Na konci roku se potvrdilo dosud největší ohnisko ptačí chřipky v republice, a to ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku. Veterináři museli usmrtit téměř 750 000 nosnic.

Chovatelé pak museli přesunout své chovy drůbeže do uzavřených objektů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky. Kde to nebylo možné, bylo nutné minimalizovat riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků.

V zemích Evropské unie bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Podle veterinární správy se od února nákazová situace zlepšuje v celé Evropě.