Čeští zaměstnavatelé a zaměstnanci se na termínu dovolených nejčastěji dohodnou. Jaké další otázky v oblasti dovolených řeší?

Léto je tu v plné síle a s ním i nástup dovolených. Jak se termíny dovolených nejčastěji určují? A jak firmy zajišťují hladké fungování, i když je velká část zaměstnanců mimo pracovní proces?

Nejčastěji funguje domluva

V největší míře ale v České republice nechávají zaměstnavatelé pracovníkům při plánování dovolených volnost a sází na to, že se domluví. Podmínkou je zajištění základních pracovních pozic a funkčnost procesů.  

„Termíny dovolené zaměstnancům neurčujeme, je to vždy na jejich dohodě s nadřízeným a kolegy. To se týká zejména pracovníků na prodejnách a v servisním oddělení,“ říká Marcela Kratochvílová Trnková, HR manažerka společnosti Kärcher.

V mnoha firmách je dobře zajištěna zastupitelnost, a tak se mohou zaměstnanci na dovolené vystřídat a zároveň se na termínu dovolené domluvit. „Pro hladký průběh fungování naší firmy během obdobích dovolených, se řídíme podle klíče, aby byl každý zaměstnanec zastupitelný. Pak jsou vždy k dispozici kolegové, kteří mohou převzít jeho práci a kteří se většinou na termínu dovolené dohodnou mezi sebou,“ dodává Hana Bachárová, HR manažerka společnosti Agromex.

Celozávodní dovolené jsou v některých provozech nutností

Ne všechny firmy a organizace mohou z podstaty fungování zaměstnancům umožňovat vybírat si dovolenou tak, jak zrovna chtějí. Podle zákona totiž určuje termín dovolené zaměstnavatel. Ten konzultovat termín dovolené se zaměstnancem nemusí a může mu ji sám naplánovat. Musí přitom pak splnit dvě podmínky. Písemně zaměstnance o termínu informovat, a to nejméně 14 dní předem. A část dovolené pak nesmí být kratší než dva týdny v kuse. Celozávodní dovolené jsou pak běžné zejména ve výrobních firmách, kde je třeba zachovat výrobní proces a setkat se s nimi lze třeba i ve zdravotnictví.

Zrušení dovolené – ve výjimečných případech

Zákon pamatuje i na situace, kdy firma zaměstnance nutně potřebuje, ale dovolenou mu již odsouhlasila. „Jednou schválenou dovolenou vám ale šéf může zrušit opravdu jen ze závažných a ojedinělých provozních důvodů, třeba pokud by se bez vás neobešla výroba. K tomuto kroku zaměstnavatelé přistupují opravdu jen, když to jinak nejde. Náklady na zrušenou dovolenou by pak zaměstnavatel měl na základě předložených dokladů proplatit,“ vysvětluje Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz.

Dovolená navíc je žádaný benefit

Na dovolenou v délce minimálně čtyř týdnů má nárok v ČR každý zaměstnanec. 20 dnů zaručuje zákoník práce. Někteří zaměstnavatelé pak poskytují další dny volna navíc jako benefit.  Podle údajů portálu Platy.cz je dovolená navíc v ČR sedmý nejčastější benefit, možnost čerpat dovolenou navíc poskytuje téměř 32 % firem.

„Začátkem minulého roku měli zaměstnanci možnost vybrat si jeden nefinanční benefit, který je pro ně nejzajímavější. Vítězem se stala dodatečná dovolená, což znamená, že zaměstnanci mají nyní nárok na 25 dnů dovolené namísto původních 20 dnů,“ říká Hana Bachárová ze společnosti Agromex. Podobná je praxe také ve společnosti Kärcher, která svým zaměstnancům nabízí také 25 dní dovolené.

Víc volna za zásluhy

Jinde mají základ 20 dnů s tím, že na další týden dovolené navíc se zaměstnanci dostanou až po nějakém čase. „Standard a základ je u nás 20 dnů a po třech odpracovaných letech u firmy přidáváme týden navíc,“ říká Ruslan Skopal, CEO a spolumajitel Trenýrkárna.cz. „Po čtyřech letech pak zaměstnanec může využít navíc ještě měsíc takzvaného sabbaticalu, přičemž toto delší volno si může vybrat jako měsíc v kuse nebo dvakrát po 14 dnech. Na další sabbatical pak má zaměstnanec nárok po každých 3 letech,“ dodává.